Mgr. Vít Aschenbrenner

 

Narodil se 10. srpna 1977 v Plzni. V letech 1995-2003 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory historie, hudební věda a germanistika. Od roku 2003 působí na katedře hudební kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, kde se zabývá zejména raně novověkou hudební historií jihozápadních Čech. Zvláštní zájem věnuje průzkumu hudebních sbírek Klatovska a spartaci nově objevených skladeb. V roce 1996 založil soubor „Kolegium pro duchovní hudbu“, s nímž tyto skladby provádí v novodobých premiérách. Od roku 2004 je regenschorim farnosti Mariä-Himmelfahrt Bodenmais, od roku 2008 je prezidentem a organizátorem Evropského festivalu duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald.

  

  

Výběrová bibliografie:

Spoluautorství monografií

  • Klatovy, Praha 2010 (v autorském kolektivu pod vedením Lenky Sýkorové, kapitola Klatovy v době předbělohorské a za třicetileté války, s. 153-210).

                                                      

Sborníkové a časopisecké studie

  • Klatovské literátské bratrstvo a jeho podíl na stavbě varhan v děkanském chrámu v první polovině 90. let 17. století, in: Sborník prací z historie a dějin umění 2/2003, edd. Marcel Fišer – Jindřich Hůrka – Lenka Sýkorová, Klatovy 2003, s. 33-50.

  • Kantáta Credo mrtvých Leopolda Eugena Měchury v Klatovech. Sonda do struktur hudebního života, provozu a interpretace v západočeském městě, in: Vokální tvorba a Rok české hudby 2004 (oblast hudební kompozice, interpretace i praktické reflexe). Sborník z konference, ed. Tomáš Kuhn, Plzeň 2004, s. 16-32.

  • Klatovské literátské bratrstvo v 17. a 18. století a jeho hudební činnost, in: Bratrstva. Světská a církevní sdružení a jejich role v kulturních a společenských strukturách od středověku do moderní doby. Sborník příspěvků z III. pardubického bienále, 29.- 30. 4. 2004, edd. Tomáš Jiránek – Jiří Kubeš, Pardubice 2005, s. 149-178.

  • P. Sebastian Labe, S.I. (1634-1710) v klatovské jezuitské koleji (1706-1710). Příspěvek k závěrečné fázi života českého barokního jezuitského skladatele, in: Hudební kultura XVI. Sborník katedry hudební kultury FPE ZČU v Plzni, ed. Tomáš Kuhn, Plzeň 2006, s. 114-136.

  • Poutnická procesí směřující do Klatov. Příspěvek k dějinám provozu západočeského barokního poutního centra v letech 1685-1785, in: Sborník prací z historie a dějin umění 4/2006, edd. Marcel Fišer – Jindra Hůrková, Klatovy 2006, s. 117-217.

  • Hudební složka odpoledních pobožností v jezuitském kostele v Klatovech v 18. století a Vesperae Solennes de Confessore F. X. Brixiho (?), in: Barokní jezuitské Klatovy. Sborník textů ze sympozia v Klatovech, edd. Karel Mráz – Václav Chroust, Klatovy 2007, s. 32-58.

  • Jezuitská kolej v Klatovech 17. a 18. století jako platforma vzájemného prolínání české a německé hudební kultury, in: Česko-německé hudební vztahy v minulosti a současnosti, ed. Lenka Přibylová, Ústí nad Labem 2008, s. 66-77.

  • Klatovští jezuité a zádušní pobožnosti v Klatovech a okolí. Sonda do liturgických a společenských aspektů působení řádu ve městě, in: Sborník prací z historie a dějin umění 5/2008, edd. Marcel Fišer – Jindra Hůrková, Klatovy 2008, s. 93-163.

 

Přednáška:

Problémy hudebně regionalistického výzkumu 18. století na příkladu Klatov

(středa 7. prosince 2011 od 16 hodin)

Královské město Klatovy představovalo v 18. století jedno z nejvýznamnějších kulturních center plzeňského kraje. Krom poutního chrámu s výrazně nadregionálním dosahem zde působily dva řeholní řády, z nichž přinejmenším činnost jezuitské koleje silně přesahovala hradby města a ovlivňovala obyvatelstvo širokého pásma česko-bavorského pohraničí.

Tato specifická konstelace Klatov ve sledovaném období představuje podstatný moment při volbě badatelského tématu. Dalším parametrem je pak relativně bohatá a různorodá pramenná základna obsahující primární i sekundární prameny, jež umožňuje uchopení dané problematiky v širší míře, než by tomu mohlo být v jiných lokalitách daného regionu. Podobně jako je tomu i v dalších případech regionálně orientovaného bádání, naráží i zde snaha o co nejkomplexnější badatelské postižení hudební kultury barokních Klatov na dosavadní velmi nízkou míru zpracovanosti této problematiky. Uspokojivé řešení neposkytuje ani česká hudební věda, jež se tímto tématem dosud systematicky nezabývala.

Pokusíme se zodpovědět, nakolik lze přes tyto nepříliš příznivé okolnosti směřovat hudebně regionalistický pramenný výzkum této lokality tak, aby přesáhl tématicky i geograficky omezený obzor vlastivědně orientovaných textů a zároveň také reflektoval soudobé metodologické trendy obecné historiografie, zejména historie všedního dne či mikrohistorie, při současném zachování vlastních hudebněvědných badatelských východisek.