PhDr. Kamil Boldan

PhDr. Kamil Boldan

Narodil se v roce 1966 v Klatovech. Po maturitě na tamním gymnáziu studoval v letech 1984 až 1988 pomocné vědy historické a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1988 je zaměstnán v oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR, v letech 2004 až 2008 zde působil jako zástupce vedoucího. Dnes je kurátorem sbírky prvotisků a koordinátorem oblasti institucionálního výzkumu Knižní kultura středověkých Čech. Externě přednáší na FF UK (Dějiny tištěné knihy) a pracuje v redakčních radách periodik Studie o rukopisech a Knihy a dějiny.

Badatelsky se zabývá knižní kulturou poděbradského a jagellonského období. Publikoval soupis dochovaných tisků a rukopisů z rozsáhlé knihovny humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. V současnosti se věnuje výzkumu mediálního využití raných jednolistových tisků a připravuje knihu o počátcích českého a moravského knihtisku. Vedle toho publikoval několik příspěvků k dějinám Klatov a Klatovska v pozdním středověku. Byl spoluautorem výstav Básník a král – Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (Císařská konírna Pražského hradu, 2007), Codex gigas (Národní knihovna v Praze, 2007) a autorem výstavy Záhada Kroniky trojánské (Národní knihovna v Praze, 2010).

Výběrová bibliografie:

Monografie

Codex gigas. Ďáblova bible, Praha 2007 (spolu s Michalem Dragounem, Jindřichem Markem a Zdeňkem Uhlířem).
Básník a král. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic v zrcadle jagellonské doby, Praha 2007 (v autorském kolektivu pod vedením Ivany Kyzourové).
Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Katalog inkunábulí roudnické lobkovické knihovny, Praha 2009 (spolu s Emmou Urbánkovou).
Záhada Kroniky trojánské. Počátek českého knihtisku, Praha 2010.
Klatovy, Praha 2010 (v autorském kolektivu pod vedením Lenky Sýkorové).
The Reception of Antiquity in Bohemian Book Culture from the Beginning of Printing until 1547, Turnhout 2015 (spolu s Petrem Voitem a Bořkem Neškudlou).

Redakce sborníků

Libri catenati Egrenses. Knihy a knihovna chebských františkánů v pozdním středověku a raném novověku, Praha 2013 (ed. spolu s Jindřichem Markem).
Humanismus v rozmanitosti pohledů. Farrago festiva Iosepho Hejnic nonagenario oblata, Praha 2014 (ed. spolu s Anežkou Baďurovou, Andreou Jelínkovou a Martou Vaculínovou).

Články a studie (výběr od roku 2005)

Život a dílo tiskaře Jana Morava, Časopis Národního muzea – řada historická 174, 2005, s. 137–149.
Dva neznámé plzeňské tisky Jana Pekka, Minulostí západočeského kraje 40, 2005, s. 93–104.
Egerer Exemplar eines 31zeiligen Ablaßbriefes von Gutenberg (?), Gutenberg Jahrbuch 81, 2006, s. 221–224.
Rozmluva člověka se Smrtí. K jednolistu z počátku 16. století, in: K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Vita morsque et librorum historia, ed. Jitka Radimská, České Budějovice 2006 (= Opera Romanica 9), s. 127–140.
Minuce Václava Žateckého na rok 1517, in: Inter laurum et olivam, edd. Jiří Šouša – Ivana Ebelová, Praha 2007 (= Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et Historica 1–2/2002. Z pomocných věd historických 16), s. 133–151.
„Nos enim in angulo orbis constituti“. Ke korespondenci mezi Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic a Bernardem Adelmannem z Adelmannsfeldenu, Sborník Národního muzea, řada C – Literární historie 52, 2007, č. 1–4, s. 19–23.
Iluminované rukopisy v knihovně Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, in: Žena ve člunu. Sborník Hany J. Hlaváčkové, edd. Kateřina Horníčková – Michal Šroněk, Praha 2007, s. 81–94.
Sbírka minucí a pranostik z přelomu 15. a 16. století tepelského kláštera premonstrátů, Minulostí západočeského kraje 43, 2008, s. 79–114.
Kanonickoprávní díla v knihovně Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, in: Sacri canones servandi sunt. Ius canonicum et status ecclesiae saeculis XIII–XV, ed. Pavel Krafl, Praha 2008, s. 433–443.
České a anglické prvotisky a jejich čtenáři. Srovnání produkce prvních tiskařů, in: K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Jazyk a řeč knihy, ed. Jitka Radimská, České Budějovice 2009 (= Opera Romanica 11), s. 9–20.
Takzvaný Jenský dodatek k Pasionálu, in: Jenský kodex. Komentář, ed. Marta Vaculínová, Praha 2009, s. 69–76 (totéž rovněž v anglické mutaci).
Einbände aus dem Franziskanerkloster Eger. Die Werkstatt „Blütenstern frei“, Einbandforschung. Informationsblatt des Arbeitskreises für die Erfassung, Erschließung und Erhaltung Historischer Bucheinbände 28, 2011, s. 28–40 (spolu s Michaelou Bäumlovou).
Epitaf Půty Švihovského z Rýzmberka od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, in: Epigraphica &Sepulcralia III, ed. Jiří Roháček, Praha 2011, s. 11–21.
Filigranologie a datace nejstarších plzeňských tisků, Minulostí západočeského kraje 46, 2011, s. 28–59.
Ztracený exemplář Catholiconu z roku 1460, Sborník Národního muzea, řada C – Literární historie 57, 2012, č. 1–2, s. 101–105.
Písař a tiskař Martin z Tišnova, Studie o rukopisech 42, 2012, s. 7–31.
Humanistická bohemika mezi typografickými jednolisty 15. století, in: Humanismus v rozmanitosti pohledů. Farrago festiva Iosepho Hejnic nonagenario oblata, edd. Anežka Baďurová a kol., Praha 2014, s. 269–284.
Odpustková kampaň na Chebsku v letech 1481 až 1483 a typografické jednolisty, in: Knihtisk, zbožnost, konfese, edd. Kamil Boldan – Jan Hrdina, Praha 2015 (v tisku

Přednáška:

Počátky plzeňského knihtisku

(čtvrtek 9. dubna 2015 od 16 hodin)

Domácí knihovědci řeší od konce 18. století otázku, kdy byl do Čech uveden knihtisk. Spor není veden o prvenství Plzně, ale o to, zda prvním tiskem byla jazykově česká Trojánská kronika s domnělým datem vytištění 1468, anebo latinská provinciální statuta Arnošta z Pardubic s vročením 1476. Jméno plzeňského prototypografa se v dochovaných úředních písemnostech dosud objevit nepodařilo, a základním pramenem tak zůstává samotná skupina sedmi nejstarších plzeňských tisků. Řešení přináší analýza literek v kombinaci s rozborem filigránů v papírech tisků. Přednáška se na základě nově stanovené chronologie plzeňských prvotisků pokusí načrtnout historické a kulturní souvislosti vzniku českého knihtisku.