Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.

Patří do početné skupiny z Plzně pocházejících českých historiků dvacátého století – narodil se zde nedlouho před provedením měnové reformy. Navzdory dané skutečnosti nikdy v rodném městě nestudoval. Devítiletku navštěvoval ve Štáhlavech a Starém Plzenci, na gymnázium zamířil do silně zapadlých Blovic. Odtud se kupodivu obrátil na pražské vysoké učení, jehož Filosofickou fakultu absolvoval v létech 1972-1977 v trojkombinaci historie, ekonomie a dějiny umění. Další vzdělání mu poskytla Akademie věd (1986 CSc., 1996 DrSc.) a Humboldtova nadace v SRN v létech 1990-1992. Poté se habilitoval jako medievista na zmíněné fakultě (1992), aby se tam na Tři krále roku 2000 stal profesorem.

Profesně nepatří do kategorie fluktuantů, neboť v létech 1977-1986 jej živil Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, od roku 1986 pak Národní muzeum a jeho archiv, a konečně od roku 2002 přibyla FF UK. Stojí za zmínku, že již dvacátý pátý rok in continuo rediguje historickou řadu Časopisu Národního muzea.

Čechurův odborný profil byl zpočátku jednoznačně dán medievistikou, monasteriologií a sociálními dějinami. Studium v Německu mu posléze otevřelo pohled i na raný novověk, zejména na sociální dějiny tohoto období (z dílčích témat můžeme uvést velkostatek, rebelie, tzv. II. nevolnictví, mikrohistorii, kriminalitu, sexualitu ad.). Zlom po roce 1990 jej přivedl také k popularizaci oboru. Základem je tu vlastní poznatek, že historie musí být sdělná. K čemu jsou – ptá se Čechura – sofistikované konstrukce, kterým rozumějí tak 2-3 učenci? Odpovídá, že naprosto k ničemu. Publikační činnost patrně v roce 2010 překročila 50. knižní titul a počet přibližně 250 studií doma i v cizotě.

   Výběrová bibliografie:

Monografie:

·         Struktur der Grundherrschaften im mittelalterlichen Böhmen unter besonderer Berücksichtigung der Klosterherrschaften,  Stuttgart 1994.

·         Broumovská rebelie, Praha 1997.

·         Adelige Grundherrn als Unternehmer. Zur Struktur südböhmischer Dominien vor 1620, München–Wien 2000 (= Sozial- und wirtschaftshistorischen Studien; Bd. 25).

·         Selské rebelie roku 1680. Sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti, Praha 2001.

·         Černínové versus Kysíbelští, Praha 2003.

·         Kriminalita a každodennost v raném novověku, Praha 2008.

·         5. 5. 1609. Zlom v nejdelším sněmu českým dějin. Generální zkouška stavovského povstání, Praha 2009.

 Edice:

·         Listy důvěrné. Vzájemná korespondence Hany a Edvarda Benešových, Praha 1996 (spolu s Janou Šetřilovou).

·         Nájemníci na Starém Městě pražském roku 1608 (Rekonstruovaná edice shořeného rkp. 324 z Archivu hl. m. Prahy podle opisu Archivu Národního muzea), Praha 1997 (spolu se Zdeňkem Hojdou a Martinou Novozámskou).

·         Korespondence Josefa Pekaře a Kamila Krofty, Praha 1999 (spolu s Janou Čechurovou).

·         Edvard Beneš, diplomat na cestách. Depeše z padesáti zahraničních cest ministra Beneše  1919-1928, Praha 2000 (spolu s Janou Čechurovou).

·         Válečné deníky Jana Opočenského, Praha 2001 (spolu s Janou Čechurovou, Janem Kuklíkem a Janem Němečkem).

·         Berní rula 8-9. Boleslavský kraj, Praha 2001 (spolu s Alešem Chalupou a Marií Ryantovou).

·         Josef Pekař: Příběh Knihy o Kosti, Praha 2005 (spolu s Janou Čechurovou).

Popularizační publikace:

·         Manželky a milenky českých králů, Praha 1998, 5. vyd. (spolu s Milanem Hlavačkou a Eduardem Maurem).

·         Muži a milenci českých královen, Praha 1996, 2.vyd. (spolu s Milanem Hlavačkou a Jiřím Mikulcem).

·         Děti a levobočci českých králů, Praha 1996, 2.vyd. (spolu s Milanem Hlavačkou a Jiřím Mikulcem).

·         Lexikon českých panovnických dynastií, Praha 1996 (spolu s Jiřím Mikulcem a Františkem Stellnerem).

·         Karel IV. Na dvojím trůnu, Praha 1998.

·         Příbuzní českých králů, Praha 1999 (spolu s Milanem Hlavačkou a Marií Koldinskou).

·         Historie českých spiknutí, Praha 2000 (spolu s Janou Čechurovou, Milanem Hlavačkou a Marií  Koldinskou).

·         Králové a knížata zemí Koruny české, Praha 2001 (spolu s Dušanem Třeštíkem a Vladimírem Pecharem).

·         Falza a podvody české historie, Praha 2001 (spolu s Janou Čechurovou, Milanem Hlavačkou, Marií Koldinskou a Jaromírem Neumannem).

·         Zimní král, aneb české dobrodružství Fridricha Falckého, Praha 2004.

·         Královská trilogie, Praha 2007, 4. vyd. (spolu s Milanem Hlavačkou, Eduardem Maurem a Jiřím Mikulcem).

Sborníkové a časopisecké studie:

(výběr od roku 2005)      

·         Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – finančník?, in: Regnum Bohemiae et Sacrum Romanum Imperium. Sborník k poctě Jiřího Kuthana, edd. Jan Royt – Michaela Ottová – Aleš Mudra, Praha 2005 (= Sborník Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Dějiny umění – historie II), s. 115-135.

·         Historik a subjektivismus: mladý Vlastimil Kybal, in: Staletí objevů, diplomacie a válek. Sborník k 60. narozeninám profesora Aleše Skřivana, edd. František Stellner – Martin Kovář, Praha 2005 (= AUC – Philosophica et historica 1/2003. Studia historica LV), s. 145-153.

·         Žena a peníze v zlomových časech: Anna Saloména Harantová-Černínová, Časopis Národního muzea – řada historická 174, 2005, s. 39-79.

·         Regule Matěje z Janova – edice na cestách?, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Historica 32, 2003 (vyšlo 2005), s. 45-55.

·         Historikem z nouze? Sebereflexe šedesátky Jaroslava Golla, in: Jaroslav Goll a jeho žáci, edd. Bohumil Jiroušek – Josef Blüml – Dagmar Blümlová, České Budějovice 2005, s. 283-292.

·         Alena Roupovská – Polyxena Lobkovská: Poučná historie jednoho dluhu, Porta Bohemica. Sborník historických prací 3, Litoměřice 2005, s. 261-291.

·         Šimon Všetečka 1630: Historia kláštera sedleckého, Antiqua Cuthna 1, 2005 (vyšlo 2006), s. 37-44.

·         Notesy Josefa Pekaře, in: Paměti a vzpomínky jako historický pramen, ed. Milada Sekyrová, Praha 2006      (= Práce z dějin techniky a přírodních věd 10), s. 355-366.

·         Písemná pozůstalost Jaroslava Honce, Genealogické a heraldické listy 2/2006, s. 78-83.

·         „Veřejný příběh“ Antonína Fontany (1735), in: V komnatách paláců, v ulicích měst. Sborník příspěvků věnovaných Václavovi Ledvinkovi k šedesátým narozeninám, ed. Kateřina Jíšová, Praha 2007, s. 283-297.

·         Z moravského úřadování Viléma Slavaty, in: Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové, edd. Luděk Březina – Jana Konvičná – Jan Zdichynec, Praha 2007, s. 142-154.

·         Soběslav a Veselí nad Lužnicí: bermudský trojúhelník historické kriminologie v Českých zemích, in: Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, sv. 2, edd. Jiří Mikulec – Miloslav Polívka, Praha 2007, s. 577-582.

·         Stavy kontra Popel z Lobkovic – letní spor roku 1609, Časopis Národního muzea, řada A, 176, 2007 (vyšlo 2008), s. 83-105 (spolu s Alenou M. Černou).

·         Smiřičtí – finančníci českých stavů v roce 1609 (pohled do komorních počtů Albrechta Jana ze Smiřic 1606-1612), Stopami dějin Náchodska 12, 2008, s. 133-150.

·         Sekularizace církevních statků v jihovýchodních Čechách v létech 1420-1454, Časopis Národního muzea, řada A, 177, 2008, s. 1-25.

·         1609: letní spor českých stavů a kancléře Lobkovice II, Časopis Národního muzea, řada A, 177, 2008, s. 142-160 (spolu s Alenou M. Černou).

·         Vztahy a sex za renesanční a barokní periody, in: 100 000 let sexu. O lásce, plodnosti a rozkoši, edd. Dana Cejnková – Zuzana Holubová – Petr Vachút, Brno 2008, s. 89-103.

·         Václav Budovec z Budova, Friedrich Ludvík Budovec z Budova, klášter Sedlec a mnoho korunovaných hlav, in: Sedlec. Historie, architektura a umělecká tvorba sedleckého kláštera ve středoevropském kontextu kolem roku 1300 a 1700. Mezinárodní symposium, Kutná Hora 18.-20. září 2008, ed. Radka Lomičková, Praha 2009 (vyšlo 2010), s. 165-184.

·         Láska, sex, každodennost, mravní delikty a jejich trestání ve vrchnostenských správních sídlech Třeboň a Český Krumlov v letech 1661-1719-1750, in: Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví, ed. Martin Gaži, České Budějovice 2010, s. 17-34.

Přednáška:

Sex v době temna

Nový rozměr každodennosti českého venkova

(čtvrtek 25. listopadu 2010 od 16 hodin)

Venkovu a jeho obyvatelům byla věnována ve 20. století značná pozornost, vždy však v nejužší vazbě k sociálním dějinám. Při studiu kriminálií učinil autor odhalení, že existuje značné množství dokumentace, jež dovoluje postihnout interakci mezi sexualitou a každodenností. Ukazuje se, že neexistovala vazba – často propagovaná americkými filmy pro teenagery – „před svatbou ne“, naopak by to bylo dosti výjimečné. Výslechové protokoly prozrazují velké množství mnohdy detailních informací o každodennosti zejména 18. století. Dozvídáme se z nich leccos např. o tanečních zábavách, pijáctví, obdarovávní bližních či významu slibu manželství, ale stejně tak i odstoupení od něho. Klíčová je pak skutečnost, že v průběhu 18. věku pohlížela patrimoniální správa na provinilce stále mírněji – měsíční trest, běžně udělovaný kolem roku 1700, klesl na dvoutýdenní po roce 1750. Téma ovšem nelze studovat v celozemském měřítku, například východní Čechy nemají skoro žádné prameny „kriminalistické“ povahy. Klíčovým regionem studia raně novověké každodennosti jsou schwarzenberská a černínská panství, jejichž správa měla zodpovědnější vztah k uchovávání archivní dokumentace poté, co ztratila svoji aktuálnost.