Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.

 Narodil se v roce 1951 v Praze. Po maturitě na Střední vzdělávací škole v Praze (1969) vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor historie – čeština (absolutorium 1974). V roce 1975 obdržel titul PhDr. na základě práce Proměny feudální třídy v Čechách v pobělohorských konfiskacích, v roce 1986 obhájil v Ústavu československých a světových dějin ČSAV disertaci Obzory husitského člověka ve světle soudobých vyprávěcích pramenů a získal titul CSc. V roce 1993 se habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně na základě knihy Lipanská křižovatka. V roce 2000 byl jmenován profesorem českých dějin a následujícího roku získal titul DrSc. na podkladě díla Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437.

Postupně pracoval v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV (1974–1990), na katedře českých a slovenských dějin Filozofické fakulty UK (1991–1992), jako vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK v Praze (1992–1999), ve funkci statutárního zástupce ředitele Ústavu pro českou literaturu AV ČR (1999–2001) a na Literární akademii (2002–2013), přičemž dále přednášel na Pedagogické fakultě UK (do roku 2005), respektive působil jako výzkumný pracovník Ústavu českých dějin na Filozofické fakultě UK (2005–2011). V současnosti je vědeckým pracovníkem mezioborového grantu excelence Kulturní kódy a jejich proměny v husitském období, jehož úkoly plní v Ústavu pro jazyk český AV ČR. Dva semestry působil jako hostující profesor na Varšavské univerzitě. Je autorem a spoluautorem řady vědeckých monografií, popularizačních prací i učebních textů. Předmětem jeho odborného zájmu jsou dějiny a historiografie pozdního středověku, zejména husitství.

Výběrová bibliografie:

       Monografie

• Rozhled, názory a postoje husitské inteligence v zrcadle dějepisectví 15. století, Praha 1986.

• Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice, Praha 1987, 2. vyd. 2003.

• Lipanská křižovatka. Příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy, Praha 1992.

• Lipanské ozvěny, Praha – Jinočany 1995.

• Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437, Praha – Litomyšl 2000, 2. vyd. 2010.

• Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437–1526, Praha – Litomyšl 2007 (spolu s Milenou Bartlovou).

• 30. 7. 1419 – první pražská defenestrace. Krvavá neděle uprostřed léta, Praha 2010.

• Světla a stíny husitství. Události, osobnosti, texty, tradice. Výbor z úvah a studií, Praha 2011.

       Články a studie (výběr od roku 2010)

• Prachatice, Zlatá Koruna (a Praha) v roce 1420, in: Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách, edd. Dana Dvořáčková-Malá – Petr Charvát – Bohumír Němec – Radka Lomičková – Jan Zdichynec, České Budějovice 2010, s. 137–166.

• „Tábor je náš program…“ Masarykova návštěva v Táboře 25. března 1920, Táborský archiv 15, 2011, s. 31–56.

• Když František potkal Hynka, in: Dagmar Hájková – Luboš Velek a kol., Historik nad šachovnicí dějin. K pětasedmdesátinám Jana Galandauera, Praha 2011, s. 55–82.

• Přibyslav – město Žižkovo?, in: Milan Hlavačka – Antoine Marès – Magdaléna Pokorná a kol., Paměť míst, událostí a osobností. Historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 442–462.

• Od husitské revoluce k stavovskému státu, in: Husité. Na cestě za poznáním husitského středověku: slova, obrazy, věci, ed. Zdeněk Vybíral, Tábor 2011, s. 63–75.

• Husitství: katastrofa, nebo východisko z pozdně středověké krize?, in: Miroslav Bárta – Martin Kovář a kol., Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností, Praha 2011, s. 319–344.

• Národnostní poměry ve městech na přelomu 14. a 15. století, in: Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, edd. František Šmahel – Lenka Bobková, Praha 2012, s. 675–678.

• Zikmundův boj o otcovu korunu, in: tamtéž, s. 732–746.

• Bojiště slávy a porážek, in: tamtéž, s. 747–752.

• Vzbúřenie, búře, búřka a husitská revoluce, in: Heresis seminaria. Pojmy a koncepty v bádání o husitství, edd. Pavlína Rychterová – Pavel Soukup, Praha 2013, s. 111–137.

• Disputace M. Jakoubka ze Stříbra a anonymního jezuitského kazatele barokního věku, in: Pět hvězd nad českým královstvím. Svatý Jan Nepomucký a katolická reformace, edd. Václav Chroust – Zdeňka Buršíková – Karel Viták, Klatovy 2013 (= Barokní jezuitské Klatovy 2013), s. 31–48 (spolu s Ivanou Čornejovou).

• Král Václav IV. a jeho dva Janové, Jan z Jenštejna a Jan Nepomucký, in: tamtéž, s. 31–48.

• Vnímání husitství v české moderní a postmoderní společnosti, Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis 53, 2013, č. 1, s. 25–34.

• Lipanská křižovatka, Dějiny a současnost 36, 2014, č. 4, s. 30–31.

Přednáška: 

Tři sondy do historiografie husitské doby

(čtvrtek 13. listopadu 2014 od 16 hodin)

 Přednáška, vycházející z analýzy autentických kronikářských textů, se formou tří sond zaměří na úskalí spojená s kritikou a interpretací pozdně středověkých pramenů. Její větší část se soustředí na předehru a průběh obléhání Plzně husitskými vojsky v letech 1433–1434. Tématy sond budou krvavé Velikonoce na sedlecké tvrzi, katastrofální léto 1432 (a 2002) a tista a velbloud v plzeňském znaku.