Mgr. Lucie Doležalová, Ph.D., M.A.

Narodila se roku 1977 v Brně. Vystudovala anglickou a latinskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (Mgr. 2000) a poté středověká studia na Central European University (CEU) v Budapešti (M.A. 2001, Ph.D. 2005). V současné době pracuje jako výzkumný pracovník v Centru pro teoretická studia, jako odborný asistent na Fakultě humanitních studií UK a rovněž v Ústavu řeckých a latinských studií na FF UK v Praze. Díky různým stipendiím studovala středověké rukopisy ve Vatikánu, Paříži, Londýně, Oxfordu, USA, Rakousku, Německu atd. Zabývá se středověkou latinskou literaturou, převážně různými nenápadnými a mnohdy ještě needitovanými hříčkami, parodiemi a mnemotechnickými pomůckami. V současné době připravuje monografii o recepci biblické mnemotechnické básně nazývané Summarium Biblie a ve spolupráci s maďarským a polským kolegou knihu o umění paměti v pozdním středověku ve střední Evropě.

Výběrová bibliografie:

Monografie:

· Reception and Its Varieties: Reading, Re-Writing and Understanding „Cena Cypriani“ in the Middle Ages, Trier 2007 (Bochumer Altertumswissenschaftliches Colloquium 75).

Sborníkové a časopisecké studie:

· Re-Writing the Bible: Strategies of Intertextuality in the „Cena Cypriani”, The Annual of Medieval Studies at CEU 8, 2002, s. 181–202.

· The „Cena Cypriani”, or A Game of Endless Possibilities, in: Der Kommentar in Antike und Mittelalter, hrsg. von Wilhelm Geerlings und Christian Schulze, Leiden 2002, s. 119–130.

· Receptions of obscurity and obscurities of reception: the case of the „Cena Cypriani”, Listy filologické 126, 2003, s. 187–197.

· Lack of self-praise: a search for „laudes urbium” in medieval Czech lands, Medium Aevum Quotidianum 4/2003, s. 33–43.

· „But if you marry me.” Reflections of the Hussite movement in the Penitentiary (1438–1483), in: The Long Arm of Papal Authority, red. Gerhard Jaritz – Torstein Jørgensen – Kirsi Salonen, Bergen-Krems-Budapest 2004, s. 113–125.

· „Quoddam notabile vel ridiculum.” An unnoticed version of „Cena Cypriani” (Ms. Uppsala, UL C 178), Archivum latinitatis medii aevi (Bulletin Du Cange) 62, 2004, s. 137–160.

· „Biblia quasi in sacculo.” „Summarium Biblie” and other medieval Bible mnemonics, Medium Aevum Quotidianum 56, 2007, s. 1–35.

Sborníkové a časopisecké studie v tisku:

· „Nemini vetula placet?” In search for positive representation of old woman, ve sborníku z konference Alterskulturen v Kremži.

· „Tibi silens laus.” Silence and the Edges of Language, ve sborníku z konference na ostrově Muhu v Estonsku The Edges of the World.

· „Sicut mel dulce.“ The ‘Useful Pleasure’ of Medieval Reading, v knize Textual Pleasure in the Middle Ages: A Casebook, red. Robin Hass Birky – Scott Troyan..

· The Thin Borderline between the Same and the Different: Reproducibility of Medieval Manuscripts, ve sborníku z konference Reproducibility – Arts, Science, and Living Nature.

· The Charm and Difficulty of a Fragment: The Cases of „Cena Cypriani” and „Summarium Biblie”, ve sborníku z konference v Bergenu, ediční řada Utrecht Studies in Medieval Literacy.

· Matouš Beran, his World Plays and the Art of Memory in Late Medieval Bohemia, ve sborníku z konference The Culture of Memory in East-Central Europe.

Připravované edice kolektivních monografií:

· Memory Constructions, Leiden: Brill Publishers (editorka a autorka článku).

· The Potential and Limitations of a List, Berlin: LIT Verlag (editorka a autorka článku).

· The Art of Memory in Late Medieval East-Central Europe (Czech Lands, Hungary, Poland): An Anthology, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies (spolueditorka latinských textů a autorka jedné ze tří studií).

Přednáška:

Jazykové hříčky Matouše Berana a umění paměti v Čechách 15. století

(středa 1. října 2008 od 16 hodin)

Antické umění paměti může dnes působit poměrně kostrbatě, komplikovaně, neefektivně a neprakticky. Tento návod, jak si uložit do paměti daný text nebo myšlenku, obsahuje postupy vyváření paměťových míst a komplexních obrazů, které se dnešnímu čtenáři zdají mnohonásobně složitější než přímé zapamatování si dané věci. Prameny ale jasně dokazují, že ars memoriae v upravené formě úspěšně zdomácnělo i ve středověku a značně se rozšířilo především v 15. století. Středověkému umění paměti bylo v poslední době věnováno několik monografií (např. Mary Carruthers či Sabine Heimann-Seelbach), v kontextu českých zemí se jím však doposud nikdo nezabýval – je zde tedy velký prostor pro nové objevy.

Zatím se mi podařilo identifikovat tři traktáty o umění paměti české provenience. Roudnický augustinián Matouš Beran sepsal svůj traktát během exilu v Erfurtu v roce 1431. Soustředí se v něm hlavně na příklady paměťových obrazů plné slovních hříček (z nichž několik se mi dosud nepodařilo rozluštit) a zabývá se také možnostmi, jak zabránit chybám při vzpomínání. Rektor pražské univerzity Martin z Prahy či z Lenčice (Martinus Pragensis, Martinus de Lancicia) byl původně lékař, jeho traktát z roku 1450 je tedy zaměřen na dobrou paměť jako výsledek správné péče o tělo a o zdraví. Není to tedy ars memoriae v pravém smyslu – Martin věnuje mnohem více pozornosti svým doporučením ohledně jídla a spánku, ale trápí ho také úpadek pražské univerzity během husitských válek. Snad právě v důsledku specifického českého kontextu – doby teologických sporů – se Martin jako mně jediný známý autor traktátu o paměti nezabývá jen tím jak si zapamatovávat, ale zdůrazňuje rovněž, že je třeba dobře zvážit, co je zapamatování hodno. Konečně anonymní traktát dochovaný v rukopise pražské Národní knihovny VIII.E.3 jistě pochází z husitského prostředí a lze na něm názorně demonstrovat jednu ze základních pouček umění paměti, totiž že si každý má vytvářet místa a obrazy vlastní, sobě blízké. Zde navrhovaná paměťová místa totiž zahrnují Jana Žižku, Viklefovy knihy, hořící mnichy atd.

Cílem semináře je tyto texty představit, zařadit do evropského kontextu a především zdůraznit jejich specifické znaky, které se jinde v Evropě neobjevují.