PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D.

Narodil se v roce 1973 a po absolvování poděbradského gymnázia (1991) vystudoval archivnictví a historii na Filozofické fakultě UK v Praze (1998). Tamtéž nastoupil kombinované postgraduální studium oboru pomocné vědy historické, jež zakončil roku 2007 disertační prací na téma Městské kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války (práce je v současné době připravována do tisku). V letech 1996–2005 byl zaměstnán v Archivu Akademie věd ČR, po kratší dobu a na částečný úvazek rovněž ve Státním okresním archivu v Praze-východ a ve Výzkumném centru pro dějiny vědy v Praze. Od roku 2006 je vedoucím Archivu Univerzity Karlovy.

Zabývá se dějinami českých měst v raném novověku (zejména dějinami správy a vzdělanosti), česko-polskými vědeckými styky v minulosti a různými praktickými i teoretickými otázkami vyplývajícími z působení v archivu. Je členem redakční rady časopisu Kuděj a několika odborných společností. V letech 2003–2005 byl jedním z řešitelů společného projektu Archivu AV ČR a Archiwum Nauki PAN i PAU w Krakowie Vědecké a kulturní kontakty mezi českými zeměmi a Haličí v 19. a 20. století. V současné době spolupracuje na výzkumném záměru MŠM 0021620827 České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes, blok V/d: Česká vysokoškolská vzdělanost.

    Výběrová bibliografie:

Redakce a spoluredakce sborníků:

·         Formování československého zahraničního odboje v letech 1938–1939 ve světle svědectví Jana Opočenského, Praha 2000 (spolueditor s Milanem Haunerem, Václavem Podaným a Michalem Šulcem).

·         Slovanství a věda v 19. a 20. století, Praha 2006 (Práce z Archivu Akademie věd, řada A, svazek 8).

·         Korespondencja Tadeusza Kowalskiego z Janem Rypką i Bedřichem Hroznym, Kraków 2007 (spolueditor s Ewou Dziurzyńskou a Pavlem Koderou).

Sborníkové a časopisecké studie:

·         Hermenegild Jireček jako učitel korunního prince Rudolfa, Marginalia historica 2. Sborník prací katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, 1998, s. 147–156.

·         Zkušenosti Nymburských s vojáky za třicetileté války. Sonda do problematiky obrazu vojáka v českém městském prostředí, Kuděj 1, 1999, č. 1, s. 22–38.

·         Materiál k osobnosti Zdeňka Kalisty v Archivu AV ČR v Praze, in: Zdeněk Kalista a kulturní historie, Semily 2000 (Z Českého ráje a Podkrkonoší. Suplementum 6), s. 103–108 (společně s Pavlem Koderou).

·         Krakovský pobyt Jaroslava Bidla ve školním roce 1892/1893, in: Pocta Zdeňku Jelínkovi, Kolín 2001 (Práce muzea v Kolíně – řada společenskovědní VII), s. 47–55.

·         Nymburská registra z let 1629–1634 jako pramen k dějinám pobělohorské emigrace, in: Víra nebo vlast? Exil v českých dějinách raného novověku. Sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.–6. listopadu 1998, ed. Michaela Hrubá, Ústí nad Labem 2001, s. 291–294.

·         Český svaz vědeckých pracovníků, in: Česká věda a Pražské jaro (1963–1970), edd. Blanka Zilynská – Petr Svobodný, Praha 2001, s. 159–165.

·         Nymburk v letech 1629–1634 ve světle městských register a jiných pramenů 1. (Situace města po bitvě na Bílé hoře a stručný diplomatický rozbor rukopisu), Středočeský sborník historický 25, 1999 [vyšlo 2001], s. 85–104.

·         Spuścizny i ich opracowywanie w Archiwum Akademii Nauk Republiki Czeskiej w Pradze, in: VI Konferencja Archiwów Instytucji Naukowych 13–14 IX 2001r. Kraków 2002 (Z prac Archiwum Uniwersytetu Jagiellońskiego, Seria F – Varia, Tom 3), s. 49–54.

·         Úřední knihy vedené v rámci podkomořského úřadu jako pramen k výzkumu šlechtických dvorů v období třicetileté války, Sborník archivních prací 52, 2002, č. 1, s. 243–256.

·         Obnovování městských rad v českých královských městech v letech 1624–1636, in: Documenta Pragensia XXI. (Osm set let pražské samosprávy), Praha 2002, s. 93–101.

·         Česká královská města v letech 1640–1648 ve světle register podkomořího královských měst, in: Historická Olomouc XIII. Konec švédské okupace a poválečná obnova ve 2. polovině 17. století, edd. Martin Elbel – Milan Togner, Olomouc 2002, s. 351–358.

·         Halič a Polsko v životě a díle Čeňka Zíbrta. Skica z dějin české slavistiky, in: Čeněk Zíbrt a kulturní historie. Studie a materiály, ed. Dagmar Blümlová, České Budějovice 2003 (Historia culturae II, Studia 1), s. 133–185 (společně s Pavlem Koderou).

·         Nymburk v letech 1629–1634 ve světle městských register a jiných pramenů 2. (Městská kancelář a obsahový rozbor register), in: Středočeský sborník historický, 26–27, 2000–2001, Praha 2003, s. 15–43.

·         Agenda podkomořího věnných měst a podkomořího královských měst ve vzájemném porovnání. Několik poznámek k praxi za třicetileté války, in: Věnná města za třicetileté války a jejich poválečná obnova. Sborník příspěvků z konference konané v Mělníce ve dnech 4.–5. května 2004, ed. Jan Kilián, Mělník 2004, s. 32–36.

·         Członkostwo zagraniczne polskich i czeskich uczonych w akademiach narodowych: PAU i ČAVU, in: Prace Komisji Historii Nauki PAU, Tom VI, Kraków 2004, s. 177–211.

·         Hermenegild Jireček (*1827–†1909). Úvod k inventáři osobního fondu, in: Archivní přehled, Praha 2004 (Práce Archivu AV ČR, Řada D, sv. 1), s. 35–49.

·         Hosté z Haliče. Poláci a Rusíni na pražské Jubilejní výstavě v r. 1891, in: Čas výstavního ruchu. Studie a materiály z vědeckého sympozia Čas výstavního ruchu konaného ve dnech 29.–30. května 2004 v Kostelci nad Vltavou v rámci třetího ročníku Zíbrtova Kostelce, edd. Dagmar Blümlová – Jitka Rauchová, České  Budějovice 2005 (Historia culturae V, Studia 4), s. 40–74 (společně s Pavlem Koderou).

·         Z neznámé korespondence Jana Baudouina de Courtenay s Adolfem Černým, in: Praha a Lužičtí Srbové. Sborník z mezinárodní vědecké konference ke 140. výročí narození Adolfa Černého, edd. Petr Kaleta – František Martínek – Lukáš Novosad, Praha 2005, s. 96–101.

·         Jaroslav Bidlo a Gollova škola, in: Jaroslav Goll a jeho žáci, edd. Bohumil Jiroušek – Josef Blüml – Dagmar Blümlová, České Budějovice 2005 (Historia culturae VI, Studia 5), s. 439–449.

·         Jaroslav Bidlo: Moje styky s Gollem (edice), tamtéž, s. 657–686.

·         Vědci jako návštěvníci poděbradských lázní v letech 1924–1947, Vlastivědný zpravodaj Polabí 37, 2003–2004, s. 115–187.

·         Kulturní investice městské rady Starého Města pražského a knihy finančních příkazů z let 1656–1677, Folia historica Bohemica 22, 2006, s. 121–141.

·         Władysław Mieczysław Kozłowski a česká filosofie, in: Slovanství a věda v 19. a 20. století, ed. Marek Ďurčanský, Praha 2006, s. 55–76.

·         Dodatek k edicím listů Jana Baudouina de Courtenay Adolfovi Černému, tamtéž, s. 227–269 (společně s Tomaszem Skrzyńským).

·         Kolektivní paměť měst? Narativní prameny městské provenience, jejich autoři a vztah k pramenům diplomatické povahy na příkladu středních Čech v první polovině 17. století, in: Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526–1740), edd. Václav Bůžek – Pavel Král, České Budějovice 2006 (Opera historica 11), s. 375–388.

·         Práce s pamětníky v Archivu AV ČR, in: Paměti a vzpomínky jako historický pramen, ed. Milada Sekyrová, Praha 2006 (Práce z dějin techniky a přírodních věd, sv. 10), s. 179–187 (společně s Jindřichem Schwippelem a Pavlem Koderou).

·         Katolický intelektuál v pobělohorském labyrintu. Osudy studenta jezuitské univerzity a brandýského radního písaře Melichara Podhorského, Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 47, 2007, fasc. 1–2, s. 183–191.

·         Władysław Semkowicz a čeští historici, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 2002/1–2, Z pomocných věd historických XVI [vydáno 2007], s. 583–596.

·         Nieznana korespondencja Mariana Zdziechowskiego z Adolfem Černym, Kwartalnik Historii Nauki i Techniki 52, 2007, s. 7–50 (editor společně s Piotrem Bilińským a Tomaszem Skrzyńským).

·         Szkoła historyczna Golla i jej przedstawiciele (Goll, Pekař, Bidlo) na tle stosunków czesko-polskich, in: Prace Komisji Historii Nauki PAU, Tom VIII, 2007, s. 237–274.

·         Jak se rodil „český Nauheim“. První léta poděbradských lázní, in: Čas rychlých kol a křídel, aneb mezi Laurinem a Kašparem. Kapitoly z kulturních dějin přelomu 19. a 20. století, edd. Dagmar Blümlová – Jitka Rauchová et al., České Budějovice 2008 (Historia culturae XIV, Studia 9), s. 303–316.

     Přednáška:

Městská správa v Čechách za třicetileté války

Možnosti a limity komparativně zaměřeného výzkumu

(středa 5. listopadu 2008 od 16 hodin)

Městská správa byla dříve sledována na jedné straně z hlediska ústředních úřadů, na druhé straně jí byly věnovány regionálně zaměřené práce velmi rozdílné podoby a kvality. V posledních desetiletích dochází čím dál častěji k propojení obou rovin, jak o tom svědčí např. průkopnické prosopografické studie Jaroslava Douši pro Plzeň či Bohumíra Roedla pro Louny (nemluvě o městech pražských). Pod vlivem kulturně-historických a historicko-antropologických podnětů se zájem přesouvá i k výzkumu otázek spojených s rituálem obnovy rady, jednotlivých zasedání apod. (J. Hrdlička, T. Sterneck). Chceme-li studovat zároveň působení centrálních úřadů i praktický výkon místní samosprávy, je třeba také vycházet z pramenů obou těchto proveniencí. Příkladem může být relativně kompaktní skupina královských měst, pro niž lze zkombinovat prameny vzniklé z činnosti podkomořského úřadu (protokoly o obnovování rad, knihy korespondence, aktový materiál) s prameny vzniklými v kancelářích jednotlivých měst.

Je-li takový přístup veden de facto směrem vertikálním, do budoucna může přinést významné nové výsledky rovněž komparativní přístup směrem horizontálním, tedy porovnávání jednotlivých měst mezi sebou, a to nejen v rámci – co do právního postavení a sociálně-hospodářských podmínek – stejnorodé skupiny (příklad ze středního Polabí: královské město Nymburk, vrchnostenské město Brandýs nad Labem, vrchnostenské městečko Čelákovice). Možnosti jsou dány především společnými rysy základních typů městských knih, limity značně rozdílným stavem dochování a edičního zpřístupnění.