Mgr. Jan Edl

 Narodil se v roce 1976 v Plzni, od konce osmdesátých let 20. století žije v Tachově. Po absolvování zdejšího gymnázia začal v roce 1994 pracovat jako archivář ve Státním okresním archivu Tachov. Při zaměstnání vystudoval obor archivnictví a pomocné vědy historické Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Státnímu okresnímu archivu v Tachově je věrný dodnes, od roku 2007 vykonává funkci jeho ředitele. Působí v řadě oborových odborných komisí. Badatelsky se zabývá regionálními dějinami Tachovska,  archivnictvím a dějinami správy. Rovněž se věnuje popularizaci historie, a to prostřednictvím přednášek a článků v časopise Český les.

Výběrová bibliografie:

Kapitoly v monografiích

·         Situace na okrese Tachov od skončení války do 12. července 1945, in: Jiří Nenutil a kol., Druhá světová válka. Případ Tachovsko, Plzeň 2010, s. 113–126.

·         Nepevná hráz míru a socialismu. Ochrana státní hranice v letech 1948-1949 ve světle archiválií ONV Tachov, in: Pavel Vaněk a kol., Ochrana státní hranice 1948-1955, Brno 2013, s. 80–91.

Sborníkové a časopisecké studie

·         K osudům stříbrského městského archivu, in: Pater familias. Sborník příspěvků k životnímu jubileu prof. Dr. Ivana Hlaváčka, edd. Jan Hrdina – Eva Doležalová – Jan Kahuda, Praha 2002, s. 183–192.

·         Písemnosti státních notářství, Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni 2004 [2005], s. 90–96.

·       Přehled změn v územní organizaci politické správy v letech 1928-1948, Paginae historie. Sborník Národního archivu 14, 2006, s. 483–546.

·        Fotografické dokumenty uložené ve Státním okresním archivu Tachov, in: Historická fotografie. Sborník pro prezentaci historické fotografie ve fondech a sbírkách České republiky 7, 2007, s. 58–66.

·      Archivní prameny k dějinám Židů na okrese Tachov, in: Židé v Čechách 3. Sborník příspěvků ze semináře konaného 6. a 7. října 2010 v Tachově, Praha 2010, s. 3–21.

·        První Okresní správní komise v Plané. Budování poválečné správy na "zeleném drnu", in: Sborník k poctě Evy a Karla Waskových, západočeských archivářů, ed. Marie Wasková, Plzeň 2011, s. 296–312.

·        Stříbrská kronika Karla Ludwiga Watzky z let 1878-1883. Poslední střípek mozaiky?, Západočeské archivy 2011, s. 112–120 (spolu s Markétou Novotnou).

·        Spisová manipulace z let 1933-1945 dochovaná ve fondech měst SOkA Tachov, in: Úvahy (nejen) o archivnictví. Sborník studií a dalších textů Tomáše Kaliny připravený při příležitosti jeho životního jubilea, edd. Michal Kalina – Jan Kahuda, Praha 2013, s. 59–66.

·         7935 let Židů v Tachově, co s tím? Demografická sonda o stavu židovské komunity v Tachově v roce 1921, in: Židé v Čechách 4. Sborník příspěvků ze semináře konaného v říjnu 2012 v Trutnově, Praha 2013, s. 216–238.

Přednáška : 

Poválečný odsun a konfiskace na Tachovsku

(čtvrtek 3. prosince 2015 od 16 hodin)

 Referent se pokusí ukázat procesy konfiskací majetku německé menšiny a jejího následného odsunu na příkladu příhraničního okresu Tachov. V uvedeném okrese, který byl národnostně homogenní (tedy německý), tvořila konfiskační agenda důležitou součást práce Okresní správní komise, která v pohraničí v letech 1945 a 1946 nahrazovala Okresní národní výbory. V případě prezidentských dekretů č. 12 a č. 108 prováděla Okresní správní komise vlastní akt konfiskace, zatímco následné přidělování půdy probíhalo v režii jiných úřadů. I tak se však práce protáhly až do roku 1948, kdy již byli původní vlastníci dávno odsunuti.

Rovněž při odsunech ležela většina práce na bedrech Okresní správní komise. Ve sledovaném regionu nedošlo s ohledem na přítomnost americké armády k žádným „divokým odsunům“. Přípravné práce probíhaly od podzimu 1945, kdy bylo již definitivně jasné, že k odsunu dojde. Především bylo nutné zjistit, kolik Němců v okrese vlastně je, dále bylo nezbytné postarat se o tzv. národní hosty, tedy německé uprchlíky z různých částí bývalé Říše, kteří byli v okrese zastoupeni v hojném počtu. Rovněž bylo potřeba zajistit příslušníky nacistických organizací, kteří byli shromažďováni v internačním středisku a měli být za spáchané zločiny souzeni mimořádnými lidovými soudy, případně soudy okresními. Pro účely samotného odsunu téměř 40 000 obyvatel německé národnosti sloužilo sběrné středisko, které v Tachově vzniklo na počátku roku 1946. První transport vyjel 10. března 1946 a do skončení organizovaného odsunu jich z Tachova odjelo celkem 28, poslední 10. října 1946. Většina odsunů byla směřována přes Cheb do americké okupační zóny, pouze osm transportů a části dalších dvou odjely přes Tršnice do zóny sovětské. Zvláštní postavení měli antifašisté, kteří se mohli rozhodnout, zda chtějí v Československu zůstat, či zda odejdou do Německa.

I po skončení odsunu zůstalo na okrese 1 868 osob německé národnosti, z nichž většina odsunu podléhala. Část z nich byla odsouvána individuálně na základě své žádostí, ale většina uprchla přes hranice v rozmezí dubna až června 1948 poté, co se začalo proslýchat, že by měli být rozptýleni do vnitrozemí. Svou roli sehrála nepochybně i změna režimu. Definitivní tečkou pro zbylé Němce se stal až zákon č. 34/1953 Sb., jímž zbylé osoby nabyly československého občanství.