Doc. PhDr. Josef Hrdlička, Ph.D.

 Narodil se v roce 1972 v Jindřichově Hradci. Po maturitě na zdejším Gymnáziu Vítězslava Nováka absolvoval v letech 1990–1995 studium historie a českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V letech 1995–1998 působil jako interní doktorand oboru české dějiny v Historickém ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, doktorské studium završil obhajobou disertační práce na téma Strava na aristokratických dvorech v raně novověkých českých zemích (1550–1650). Od roku 1997 působil v tomto ústavu také pedagogicky, nejprve jako odborný asistent a od prosince 2009 jako docent. V souvislosti se vznikem Filozofické fakulty JU se roku 2006 stal pracovníkem Ústavu archivnictví a pomocných věd historických této fakulty, od 1. ledna 2015 je však znovu členem Historického ústavu FF JU.

Prvotní badatelský zájem Josefa Hrdličky o hmotnou kulturu šlechty a jejích zámeckých rezidencí se postupně přesunul k problematice správního systému šlechtických panství a zejména sociálních, mocenských a konfesních vztahů uvnitř těchto dominií, zvláště pak ve vrchnostenských městech v 16. a 17. století. K tomuto tématu významně přispěl habilitační prací, která analyzuje mocenské a konfesní poměry v Jindřichově Hradci v dynamickém období sklonku 16. a v první třetiny 17. století. S tématem „šlechtické konfesionalizace“ pak souvisí i jeho aktuální badatelské téma, jímž je příprava edice evangelických církevních řádů, které byly v Čechách a na Moravě sepsány mezi léty 1520 až 1620.

Výběrová bibliografie:

Monografie

·         Hodovní stůl a dvorská společnost. Strava na aristokratických dvorech v raně novověkých českých zemích, České Budějovice 2000.

·         Autobiografie Jana Nikodéma Mařana Bohdaneckého z Hodkova, České Budějovice 2003 (= Monographia historica 3).

·         Víra a moc. Politika, komunikace a protireformace v předmoderním městě (Jindřichův Hradec 1590–1630), České Budějovice 2013 (= Monographia historica 14).

      Podíl na kolektivních monografiích

·         Dvory velmožů s erbem růže. Všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce, Praha 1997 (kolektiv autorů pod vedením Václava Bůžka a Josefa Hrdličky).

·         Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku, Praha – Litomyšl 2002 (spoluautoři Václav Bůžek, Pavel Král a Zdeněk Vybíral).

·         Světy posledních Rožmberků, Praha 2011 (kolektiv autorů pod vedením Václava Bůžka).

      Studie (výběr od roku 2009)

·         Symbols of Consent. The Rituals of the Election and Renovation of the City Council in Early Modern Czech Cities, 1550–1700, in: Urban Elections and Decision-Making in Early Modern Europe (1500–1800), ed. Rudolf Schlögl, Newcastle 2009, s. 94–115.

·         Beten oder Löschen? Feuer in den böhmischen Städten der Frühen Neuzeit, in: Es brennt! Bräuche, Risiken und Darstellungen des Brandes vom Mittelalter bis ins 20. Jahrhundert, hrsg. von Luigi Lorenzetti – Vanessa Giannò, Lugano – Milano 2010, s. 91–108.

·         Die Folgen des Feldzuges für die betroffenen Gebiete in den böhmischen Regionen, in: Ein Bruderzwist im Hause Habsburg (1608–1611), hrsg. von Václav Bůžek, České Budějovice 2010 (= Opera historica 14), s. 417–447.

·         Konfesijní politika šlechtických vrchností a šlechtická konfesionalizace v Čechách a na Moravě v 16. a 17. století, Český časopis historický 108, 2010, s. 406–442.

·         Vilém Slavata a jeho hejtman Hynek Ladislav Vejtmiler z Vejtmile, Theatrum historiae 9, 2011, s. 187–200.

·         Individuální prvky administrativního tlaku na konverze měšťanů českých měst ve dvacátých letech 17. století, Folia Historica Bohemica 27, 2012, s. 71–98 (spolu s Josefem Kadeřábkem).

·         Gegenreformation und lokale Adelsherrschaft in Neuhaus in Südböhmen. Von den Herren von Neuhaus bis zu Wilhelm Slavata, Opfer des Prager Fenstersturzes, Historisches Jahrbuch 132, 2012, s. 220–248.

·         Schwäbische und badische Grafentöchter als Ehefrauen von südböhmischen Adeligen zu Beginn der habsburgischen Regierung im Königreich Böhmen, Zeitschrift für Württembergische Landesgeschichte 71, 2012, s. 213–227 (spolu s Václavem Bůžkem).

·         Die Rolle des Adels im Prozess der Konfessionalisierung der böhmischen Länder am Anfang der Frühen Neuzeit, in: Adel in Südwestdeuschland und Böhmen 1450–1850, hrsg. von Ronald G. Asch – Václav Bůžek – Volker Trugenberger, Stuttgart 2013, s. 77–94.

·         Religiöse (In-)Toleranz im Spannungsfeld zwischen Obrigkeit, Kirche und Untertanen. Eine Fallstudie zum frühneuzeitlichen Böhmen, in: Reden und Schweigen über religiöse Differenz. Tolerieren in epochenübergreifender Perspektive, hrsg. von Dietlind Hüchtker – Yvonne Kleinmann – Martina Thomsen, Göttingen 2013, s. 209–235.

·         Teorie a praxe lokální vlády a otázka legitimity zásahů světských pozemkových vrchností do náboženských poměrů na jejich panstvích (16. a počátek 17. století), Studia Comeniana et historica 43, 2013, č. 89–90, s. 124–144.

·         Zugang zum Text – Zugang zur Macht? Zur Bedeutung der Privilegien in der politischen Kommunikation vormoderner Städte, in: Medien der Macht und des Entscheidens. Schrift und Druck im politischen Raum der europäischen Vormoderne (14.–17. Jahrhundert), hrsg. von Jan Marco Sawilla – Rudolf Schlögl, Hannover 2014, s. 169–186.

Přednáška: 

Od nadkonfesního křesťanství ke šlechtické konfesionalizaci. Šlechtická panství v Čechách a na Moravě 1500–1620

(čtvrtek 23. dubna 2015 od 16 hodin)

 Přednáška se v první části bude věnovat šlechtě jako aktéru náboženského života v Čechách a na Moravě v letech 1500–1620. Zvláštní pozornost bude posléze zaměřena na lokální konfesní politiku šlechticů, kterou prosazovali na svých vlastních panstvích. Třetí část přednášky bude sledovat panství jako formu vlády vykonávanou na vlastním pozemkovém majetku šlechty s důrazem na problém legitimity zásahů světských autorit do náboženských poměrů. Závěrečná část přednášky se na konkrétních případech pokusí sestavit typologií prostředků, jimiž se šlechtici snažili ovlivňovat náboženský život a cestu ke spáse svých městských i venkovských poddaných.