PhDr. Miroslav Hus

 

 Narodil se v roce 1954 v Plzni. Absolvoval studium prehistorie a dějepisu na Filozofické fakultě UK v Praze a po vykonání základní vojenské služby u letectva nastoupil jako archeolog do tehdejšího Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni. V roce 1982 přešel do Západočeského muzea v Plzni na pozici numismatika a archeologa. Od poloviny devadesátých let je vedoucím oddělení starších dějin ZČM a současně stále pracuje jako numismatik se zaměřením na pozdně středověkou českou numismatiku grošového a tolarového období. Je členem různých numismatických společností; vedle této pomocné historické vědy se ale zabývá rovněž uniformologií a faleristikou. Publikoval sám nebo jako spoluautor téměř stovku odborných článků i samostatných publikací a je autorem či spoluautorem přibližně čtyř desítek scénářů různých výstav jak v ZČM, tak v jiných institucích doma i za hranicemi.

 

Výběrová bibliografie:

  

      Monografie

·         Uniformy naší armády od roku 1918, Plzeň 1996.

·         Českoslovenští legionáři 1914–1920 z města Plzně a okolních vsí (okres Plzeň-město), Plzeň 2001 (vedoucí autorského kolektivu).

·         Z dějin evropských a jiných policejních sborů 1. (Vybrané kapitoly), Praha 2002 (v autorském kolektivu).

·         Mincovní depoty v jihozápadních Čechách 2. Grošové nálezy do poloviny 15. století, Klatovy 2004 (v autorském kolektivu).

·         Vojáci studené války, Ostrava 2005 (spolu s Janem Vogeltanzem a Jiřím Procházkou).

·         Hornobělsko. Historie na Hornobělsku, Horní Bělá 2007.

 

       Sborníkové a časopisecké studie

       (výběr od roku 2000)

  • Čtvrt pražského groše Jana Lucemburského z nálezu v Milevsku, in: Dokumentace a prezentace dějin české mince a měny grošové doby v našich muzeích. Sborník příspěvků ze semináře numismatiků, ed. Eduard Šimek, Praha 2002, s. 97–102.

  • Stříbrný odražek dukátu Karla IV., in: Pavel Radoměrský. Sborník numismatických studií k 75. výročí narození, ed. Luboš Polanský, Praha 2002, s. 37–39.

  • Dosud neznámá varianta brakteátového haléře s korunou, Numismatické listy (dále NL) 58, 2003, č. 2, s. 33–36.

  • Pamětní dvoutolar Ferdinanda III. z roku 1644, NL 58, 2003, č. 3, s. 71–73.

  • Fenikový denár norimberského typu z Dolan u Stříbra, NL 61, 2006, č. 2, s. 68–71.

  • Jan Žižka z Trocnova v československé faleristice, in: Jan Žižka z Trocnova a husitské vojenství v evropských dějinách. VI. mezinárodní husitologické sympozium, edd. Miloš Drda – Zdeněk Vybíral, Tábor 2007 (= Husitský Tábor. Suppl. 3), s. 881–892.

  • Hodnostní označení bezpečnostních sborů Slovenské republiky 1939–1945. Část 1. Četnictvo, Finanční stráž, OSOŽ a Hlinkova garda, in: Almananch příspěvků V. konference policejních historiků, Praha 2010 (CD-ROM, nestránkováno).

  • Hodnostní označení a uniformy rakousko-uherské, československé a české celní správy 1918–2008. Část 1. 1918–1952, in: Almananch příspěvků VI. konference policejních historiků, ed. Radek Galaš, Praha 2011, s. 374–389.

Přednáška: 

 

Věčná a stále jiná. Osudy československé a české koruny 1918–2013

(čtvrtek 13. března 2014 od 16 hodin)

 Zdánlivě nezajímavým předmětem, denně používaným k placení nebo i k jiným aktivitám (dětské hry, hrací známky, žetony do automatů nebo do vozíků, závaží a dokonce i podložky pod nýty), je mince. Nejčastějším a nejtypičtějším představitelem mincí je základní nominál měny, u nás tedy koruna. Nedávno oslavila 120 let svého trvání. Všichni si pod tímto názvem představí tu současnou (platí již 21 let!), skoro všichni pamatují i tu „socialistickou“ korunu, která nás ve třech variantách provázela každodenním životem v letech 1957–1993. Jejích 36 let existence bylo rekordem – platila ze všech korun nejdéle. Ale to ani zdaleka nejsou všechny. Je možná překvapivé, že všech korun, které u nás kdy platily, bylo dohromady 25. Koruna tu byla již v prvních dnech existence samostatného Československa, tehdy samozřejmě ještě rakousko-uherská, která však u nás platila až do léta 1928. Celkem 25 korun za 95 let existence, to je průměrně jeden typ na čtyři roky. I proto je „socialistická“ koruna akademické sochařky Marie Uchytilové-Kučové z konce padesátých let skutečnou rekordmankou.

Koruny byly papírové i kovové, ze stříbra, z různých barevných kovů nebo i ze železa. Některé platily dlouho, některé jen pár let, existovaly i koruny připravené do oběhu, které však z různých důvodů nakonec neopustily trezory bank. Jiné koruny se staly prostředkem politické propagandy, další jen výtvarným cvičením. Ale všechny byly zajímavé a my si je v naší přednášce postupně představíme, seznámíme se s jejich autory i peripetiemi, které je provázely, a nakonec i s tím, kde se s nimi dnes můžeme setkat.