PhDr. Kateřina Jíšová

Své studium historie a etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zakončila v roce 1994 obhájením diplomové práce Hmotná kultura a životní styl jihočeského venkova v odrazu Popravčí knihy pánů z Rožmberka. V zápětí nastoupila do Archivu hlavního města Prahy, kde pracuje doposud. V říjnu 2003 obhájila rigorózní práci s názvem Religiozita novoměstského měšťanstva ve druhé polovině 15. století, jejímž vedoucím byl (stejně jako v případě práce diplomové) prof. PhDr. František Šmahel, DrSc. Badatelsky se i nadále věnuje zejména problematice testamentů, religiozity a měšťanských elit v pozdně středověké Praze.

    Výběrová bibliografie:

·        Václav LEDVINKA – Marek LAŠŤOVKA a kol., Pražský uličník, 1. a 2. díl, Praha 1997 a 1998 (jednotlivá hesla; pod jménem Kateřina Chmelařová).

·        Sociální péče v letech 1945–2000, in: Osm století pražské samosprávy, Praha 2000, s. 140– 142 (s Petrou Biškovou).

·        Organizace pražského zdravotnictví v letech 1945–2000, tamtéž, s. 146–148 (s Petrou Biškovou).

·        Vývoj školství v Praze v letech 1945–2000, tamtéž, s. 151–155 (s Petrou Biškovou).

·        Reprezentace města  a jeho představitelů v letech 1945–2000, tamtéž, s. 162–164 (s Petrou Biškovou).

·        Hudba v Obecním domě, in: Město a jeho dům. Kapitoly ze stoleté historie Obecního domu hlavního města Prahy (1901–2001), usp. Hana Svatošová a Václav Ledvinka, Praha 2001, s. 266–282.

·        Novoměstské radní elity v 15. století, in: Pražské městské elity středověku a raného novověku (Documenta Pragensia 22), Praha 2004, s. 81–96.

·        Spása duše a očistec u novoměstských měšťanů. K religiozitě novoměstského měšťanstva v pozdním středověku, in: Evropa a Čechy na konci středověku. Sborník příspěvků věnovaných Františku Šmahelovi, vyd. Eva Doležalová, Robert Novotný a Pavel Soukup, Praha 2004, s. 253–268.

·        Péče o nemocné a chudé na Novém Městě pražském v pozdním středověku, Mediaevalia Historica Bohemica 10, 2005, s. 323–352.

·        Mraveniště lidí. Sny a realita budování socialistického velkoměsta, Dějiny a současnost 27, 2005, č. 4 (téma: Praha. Sen o velkoměstě), s. 41–43.

·        Měšťanské testamenty jako badatelské téma. Projekt zpracování pražských testamentů od 15. do 17. století na základě počítačové databáze, in: Pozdně středověké testamenty v českých městech. Prameny, metodologie a formy využití, sest. Kateřina Jíšová a Eva Doležalová, Praha 2006, s. 15–27 (s Olgou Fejtovou).

·        Lakomcova smrt a tanec smrti, tamtéž, s. 11–13.

·        Odkazy knih na Novém Městě pražském v 15. a 16. století, Miscellanea rukopisů a starých tisků NK ČR 19, 2005–2006, s. 4–17.

·        Testamenty pražských měšťanů v pozdním středověku. Religiozita, sociální rozvrstvení, majetkové a rodinné poměry novoměstských měšťanů (1421–1533), in: První česko-polské kolokvium doktorandů, Gniezno/Hnězdno 2005 (v tisku).

·        Ustavování pražské samosprávy a správy v roce 1945 (v tisku).

Přednáška:

Pozdně středověké testamenty obyvatel 

Nového Města pražského 

(středa 7. března 2007 od 16 hodin)

Testamenty jsou jedinečným pramenem pro poznání mnoha oblastí života obyvatel středověkých měst.  Zabývat se jimi můžeme v rámci kulturních a právních dějin či z hlediska  paleograficko-diplomatického. U testamentů se zkoumá několik základních témat, která se vztahují k sociálním dějinám (rodina, elity, gender studies), sociální antropologii, etnologii, hospodářským dějinám (majetkové poměry, finanční záležitosti, úvěrové hospodářství), mikrohistorii, hmotné kultuře a dějinám každodennosti. V poslední době je výzkum závětí zaměřen především na dějiny mentalit (zbožné odkazy, odkazy knih, na školní vzdělání či na charitativní účely).

Testamenty z období pozdního středověku se zachovaly ve 42 českých a moravských městech, např. v Brně, Českém Krumlově, Jihlavě, Kutné Hoře, Olomouci, Plzni či Kadani. Největší množství jich nalezneme v Praze, kde jsou v městských knihách dochovány soubory testamentů a pro pozdější období i inventáře pozůstalostí v téměř nepřetržitých řadách od 15. až do 19. století.  Testamenty Starého a Nového Města pražského a Malé Strany, jsou tak jednoznačně nejucelenějším souborem pozdně středověkých a raně novověkých kšaftů v českých zemích. Pro své výzkumy jsem využila tři rukopisy knih testamentů Nového Města pražského z let (1421) 1434–1533, které obsahují 2078 testamentů.

Pro zpracování jednotlivých zápisů byla vytvořena speciální databáze. Díky této formě zpracování se velmi jasně vyprofilovaly hlavní otázky výzkumu. Na základě důkladné analýzy lze zmapovat rozvrstvení novoměstského obyvatelstva, jeho rodinný život, religiozitu, sociální rozvrstvení, majetkové poměry či nazírání na smrt. Prameny sériové povahy (za které lze do určité míry považovat i testamenty) se prostřednictvím počítačové databáze dají zpracovat formou  regestu, přičemž ovšem údaje obsažené v databázi nejsou  konečné a dají se průběžně doplňovat. Testament rovněž vypovídá o vztahu testátora k movitému i nemovitému majetku a k lidem z jeho rodiny a nejbližšího okolí, nevypovídá však o přesném rozsahu jeho majetku.