Mgr. et Mgr. Michaela Malaníková

 Na Masarykově univerzitě v Brně vystudovala obory historie a archivnictví (absolvovala v roce 2004), v roce 2009 zde úspěšně zakončila studium oboru portugalský jazyk a literatura, v současnosti je zapsána do doktorského studia historie tamtéž. Od září roku 2008 působí na Historickém ústavu MU jako výzkumná pracovnice, na katedře romanistiky externě vyučuje dějiny a kulturu Portugalska. Badatelsky se zabývá především tematikou středověkých měst, jejich sociální strukturou, každodenností a mentálními světy měšťanstva, s ohledem na téma své doktorské práce hlavně se zaměřením na problematiku women´s/gender history. Od roku 2011 se podílí na řešení edičního grantu zpracovávajícího středověká privilegia moravských měst.

    Výběrová bibliografie:

Kolektivní monografie

• Spory o čest ve středověku a raném novověku, Brno 2010 (spolu s Tomášem Borovským, Daliborem Janišem a kol.).

Kapitoly v kolektivních monografiích

·         Znojmo mezi Vídní, Prahou a Brnem – městské účty jako pramen k politické komunikaci, in: Stredoveké mesto ako miesto stretnutí a komunikácie, edd. Ján Lukačka – Martin Štefánik, Bratislava 2010, s. 83-92 (spolu s Tomášem Borovským).

·         Základní typy normativních „maskulinit“ ve středověké společnosti, in: Konstrukce mužské identity v minulosti a současnosti (v tisku).

Sborníkové a časopisecké studie

• Brněnské ženy 1343-1477 ve světle berních pramenů, Brno v minulosti a dnes 18, 2005, s. 21-41.

·         Několik poznámek k ženským testamentům v pozdně středověkém Brně, in: Pozdně středověké testamenty v českých městech. Prameny, metodologie a formy využití, edd. Kateřina Jíšová – Eva Doležalová, Praha 2006, s. 139-144.

·         Norma versus realita. Metodologická poznámka k možnostem zkoumání historické role žen na příkladě středověkého Brna, Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Řada společenských věd 215, 2007, č. 22, s. 163-166.

·         Měšťanské ženy na Moravě ve 14. a 15. století, in: Pierwse polsko-czeskie forum mlodych mediewistów, edd. Józef Dobosz – Jakub Kujawinski – Marzena Matla-Kozlowska, Poznaň 2007, s. 271-279.

·         Rozhodčí a smírčí řízení jako součást brněnského městského práva, in: Rituál smíření. Konflikt a jeho řešení ve středověku, edd. Martin Nodl – Martin Wihoda, Brno 2008, s. 217-224.

·         Obraz ženy v české středověké literatuře, in: Drugie polsko-czeskie forum mlodych mediewistów, edd. Józef Dobosz – Jakub Kujawinski – Marzena Matla-Kozlowska, Poznaň 2009, s. 203-209.

·         Ke vzniku cestopisu Václava Šaška z Bířkova a možnostem jeho interpretace, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada historická 57, 2008 [vyd. 2009], č. 55, s. 21-33.

·         Oddělené sféry, nebo komplementarita? Interakce mužů a žen na pozadí středověkého města, Theatrum historiae 5, 2009, s. 215-225.

·         Ženy, muži a středověk aneb Úvaha nad možnostmi a limity využití kategorie genderu v medievistice, in: Historik na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám, edd. Hana Ambrožová – Tomáš Dvořák – Bronislav Chocholáč – Libor Jan – Pavel Pumpr, Brno 2009, s. 603-609.

·         Regina Španová – možnosti využití mikrohistorie na příkladu života obyvatelky středověkého Brna, Brno v minulosti a dnes 22, 2009, s. 71-90.

·         „Aby byly dobře drženy a s láskou se s nimi jednalo…“ (Ne)radostná doba dětství v českých městech pozdního středověku, Documenta Pragensia XXXI. Dětství ve velkoměstech od středověku až na práh industriální doby (v tisku).

Přednáška: 

„…aby se žádné pohlaví necítilo opovrženým, přijal Bůh podobu muže a zrodil se z ženy...“
Možnosti a limity využití konceptu genderu v medievistice

(čtvrtek 26. dubna 2012 od 16 hodin)

 Stejně jako v dnešní společnosti, i v té středověké významně ovlivňovalo život jedince jeho pohlaví. Nejedná se přitom pouze o biologickou kategorii, ale především o soubor představ o „vhodném/nevhodném“ chování a jednání, jež jsou podmíněny sociálně a kulturně, tedy gender ve smyslu, jak s daným termínem pracuje například sociologie. Pro historiografii je zásadní, že se jedná o veličinu s proměnlivou náplní v závislosti na místě a čase; z podstaty je tedy vhodná jako výzkumné téma. Genderová diferenciace se projevuje ve všech sférách kultury – v rodině, právu, hospodářství, politice atd., zjednodušeně řečeno: být ženou či mužem ve středovku znamenalo něco jiného než dnes, a to nejen s ohledem na individuální prožívání, ale především z pohledu většinové společnosti, přičemž obě tyto roviny jsou neoddělitelně propojeny. Zkoumání kategorie genderu v medievistice vykazuje mnohá specifika, hlavně s ohledem na charakter a dochování pramenné základny.

V semináři se zaměříme jak na teoretické problémy, především na přesun těžiště výzkumu od women´s k gender history, tak na praktické možnosti (a limity) využití genderově orientovaného výzkumu v rámci historiografie, především medievistiky. Zajímat nás bude s ohledem na vývoj v této oblasti bádání nejen náplň kategorie feminita, ale také maskulinita. Naší pozornosti neuniknou ani možnosti zkoumání projevů transgenderového chování.

.