Dr. des. Silke Marburg

(nar. 1968 v Berlíně)

Dr. des. Silke Marburg studovala v letech 1992-1999 germanistiku a historii nejprve v Postupimi a poté na Technické univerzitě v Drážďanech (magisterská práce s názvem „Das Konzept Adeligkeit in der Reflexion von Tagebüchern sächsischer Adeliger des 19. Jahrhunderts. Eine historisch-semantische Fallstudie“). Zde také následně tři roky působila jako stipendistka saské vlády. V roce 2003 jí poskytl půlroční stipendium Institut für Europäische Geschichte v Mohuči, který jí po jeho uplynutí nabídl spolupráci. Ta s drobnými přestávkami a změnami trvá dodnes. V roce 2004 získala Silke Marburg v Drážďanech doktorát, její disertační práce „Verwandte, Freunde und Bekannte. König Johann von Sachsen (1801-1873) und die Binnenkommunikation des europäischen Hochadels in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts“ vyjde letos v berlínském nakladatelství Academia Verlag (teprve po vydání disertační práce smí podle německých zákonů její autor užívat doktorský titul). Badatelsky se věnuje především dějinám šlechty v 19. století a 20. století, vedle toho se v rámci projektu IEG v Mohuči podílí na vytváření historických geografickým informačním systémům a elektronických atlasů.

    Výběrová bibliografie:

    Monografie, podíl na nich a redakce sborníků:

·        Der Schritt in die Moderne. Sächsischer Adel zwischen 1763 und 1918, hrsg. von Silke MARBURG und Josef MATZERATH, Köln  – Weimar – Wien 2001.

·        14 slovníkových hesel in: Kleines Lexikon des deutschen Adels, hrsg. von Eckart CONZE, München 2005.

    Studie a články:

·        Vom Stand zur Erinnerungsgruppe. Zur Adelsgeschichte des 18. und 19. Jahrhunderts,  in: Der Schritt in die Moderne, s. 5-15 (společně s Josefem Matzerathem)

·  „...sub estos signis militamus.“ Adlige Selbstsymbolisierung in der Genossenschaft des Johanniterordens im Königreich Sachsen, tamtéž s. 17-44.

·        Adel und Verein in Dresden, tamtéž, s. 45-61

·       „Das Ansehen hat man umsonst.“ Gattenwahl und Heiratskalkül für die Kinder König Johanns von Sachsen (1801-1873), in: Zwischen Tradition und Modernität. König Johann von Sachsen (1801-1873), hrsg. von Winfried Müller und Martina SCHATTKOWSKY (= Schriften zur sächsischen Geschichte und Volkskunde 8), Leipzig 2004, s. 357-404..

·      Hochadlige Binnenkommunikation als Voraussetzung für die Generierung von Hochadligkeit. Das Beispiel König Johanns von Sachsen (1801-1873), in: Adel im 19. und 20. Jahrhundert, hrsg. von Günther SCHULZ und Markus DENZEL (= Büdinger Forschungen zur Sozialgeschichte. Deutsche Führungsschichten der Neuzeit 26), St. Katharinen 2004, s. 301-318.

·        Dynastische Informationen, in: <http://www.hgis-germany.de>

    V tisku:

· Bekannte, Freunde und Verwandte. König Johann von Sachsen (1801-1873) und die Binnenkommunikation des europäischen Hochadels in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts, Berlin 2007 (= Dissertation TU Dresden 2004).

·      Adliges „entre nous“ und gesellschaftlicher Wandel. Die Binnenkommunikation des Adels im 19. Jahrhundert, in: Aristoi – Nobiles – Adlige. Europäische Adelsformationen und ihre Reaktionen auf gesellschaftliche Umbrüche, hrsg. von Josef MATZERATH und Claudia TIERSCH (sborník z konference konané roku 2006 v Drážďanech).

·  Herrschaft und Heirat. Der europäische Hochadel in den „Dynastischen Informationen“ des historischen Informationssystems HGIS Germany. Jahrbuch für Europäische Geschichte 8, 2007.

Přednáška:

Florencie – Neapol – Turín – Mnichov – Praha – Vídeň.

Sociální dějiny evropské šlechty druhé poloviny 19. století

z drážďanské perspektivy

(středa 2. května 2007 od 16 hodin)

Příspěvek popisuje evropskou vysokou šlechtu 19. století jako samostatnou a evropsky dimenzovanou sociální skupinu. Jako příklad slouží autorce saský královský dvůr v Drážďanech (albertinští Wettinové) v časovém rozmezí let 1850 – 1873, tedy v době, kdy Saské království a jeho vládnoucí rod ztratil na politickém významu. Přesto měla tato rodina mezi vysokou šlechtou i nadále velmi prestižní pozici a její vlastní sociální sebeidentifikace se také nijak nezměnila. Na konkrétních příkladech autorka rekonstruuje aktéry, struktury a logiku vzájemného propojení vysoké šlechty. Navíc se snaží ukázat obecná pravidla komunikace uvnitř této sociální skupiny. Jako pramenná základna k rozboru charakteru korespondence, návštěv či sňatkové politiky slouží autorce nově zpřístupněný rozsáhlý soubor soukromých dopisů saské panovnické rodiny.

Přednáška bude proslovena v němčině. Ke snazšímu porozumění by mělo posluchačům vedle doprovodného obrazového materiálu pomoci do češtiny přeložené rozsáhlejší resumé a seznam zmiňovaných osob. Diskutovat bude možné německy či anglicky.