Mgr. Jindřich Marek, Ph.D.

 

 Narodil se roku 1978 v Mělníku. Vysokoškolská studia absolvoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (2010 Ph.D.). Od roku 2003 je zaměstnán v Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR v Praze, kde se věnuje výzkumu kulturního dědictví a knižní kultury pozdně středověkých Čech. Zabývá se také zpracováním latinských středověkých rukopisů a výzkumem rukopisných bohemik v zahraničních knihovnách. Zastupuje Národní knihovnu v mezinárodním konsorciu TEI (Text Encoding Initiative). Od roku 2012 zároveň vyučuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK předměty z oblasti dějin knižní kultury a digitalizace.

 

Výběrová bibliografie:

Monografie

  • Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1793, sv. III. Prácheňský kraj, Berounský kraj, Táborský kraj, Praha 2003 (spolu s Karlem Skalickým, Irenou Veselou, Janem Hálkem, Klárou Kučerovou a Martinou Švadlenovou).

  • Zlomky rukopisů v Národní knihovně České republiky, Praha 2006 (spolu s Renátou Modrákovou).

  • Na rozhraní křesťanského a židovského světa. Příběh hebrejského cenzora a klementinského knihovníka Karla Fischera (1757–1844), Praha 2007 (spolu s Ivetou Cermanovou).

  • Codex gigas. Ďáblova bible, Praha 2007 (spolu s Michalem Dragounem, Kamilem Boldanem a Zdeňkem Uhlířem).

  • Jakoubek ze Stříbra a počátky utrakvistického kazatelství v českých zemích. Studie o Jakoubkově postile z let 1413–1414, Praha 2011.

  • Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea: sbírky Adolfa Patery a Čeňka Zíbrta, Praha 2012 (spolu s Michalem Dragounem).

 

Redakce sborníků

  • Libri catenati Egrenses. Knihy a knihovna chebských františkánů v pozdním středověku a raném novověku, Praha 2013 (ed. spolu s Kamilem Boldanem).

 

Studie a články (výběr od roku 2005)

  • Husitské postily připisované M. Václavovi z Dráchova, Miscellanea Oddělení rukopisů a starých tisků 18, 2005, s. 4–144.

  • Daj Pane Bože jasný večer, když náš život zacházie. K recepci artis moriendi ve staročeských rukopisných textech pozdního středověku, in: K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Vita morsque et librorum historia, ed. Jitka Radimská, České Budějovice 2006 (= Opera Romanica 9), s. 109–126.

  • Betlémský kazatel Václav z Dráchova. Kazatelské rukopisy a otázky jejich zpracování, in: Jakoubek ze Stříbra. Texty a jejich působení, edd. Ota Halama – Pavel Soukup, Praha 2006, s. 257–271.

  • Bratrská nauka o posledních věcech člověka a smrt pana Kunráta Krajíře z Krajku (1487–1542), Miscellanea Oddělení rukopisů a starých tisků 19, 2007, s. 33–59.

  • Historické fondy Národní knihovny ČR. Stručné dějiny jejich zpracování, Knihovna. Knihovnická revue 18, 2007, s. 99–118.

  • Husitský výklad žalmů v rukopise Národní knihovny ČR XIII G 25, Studie o rukopisech 37–38, 2007–2008, s. 3–23.

  • Schriften des utraquistischen Konsistoriums aus den Jahren 1471–1489 in der Nationalbibliothek der Tschechischen Republik. Prolegomena zur zukünftigen Studie über die utraquistische Kirchenverwaltung im Zeitalter der Jagiellonen, in: Sacri canones servandi sunt. Ius canonicum et status ecclesiae saeculis XIII–XV, ed. Pavel Krafl, Praha 2008, s. 545–556.

  • Nové písemnosti utrakvistické konzistoře a další dodatky k soupisu samostatných rukopisných zlomků v Národní knihovně ČR, Archivní časopis 59, 2009, s. 27–49.

  • Die „Quaestio“ des Magisters Prokops von Pilsen über die kirchliche Autorität, in: Roma – Praga, Praha – Řím. Omaggio a Zdeňka Hledíková, edd. Kateřina Bobková-Valentová a kol., Praha 2009, s. 159–172.

  • Díla Johna Wyclifa v rukopisech vratislavské univerzitní knihovny, Studie o rukopisech 39, 2009, s. 293–297.

  • Central European university literature in the late middle ages, in: Rediscover. Final conference proceedings, Prague 2010, s. 33–43.

  • Smrt a pohřby bratrské šlechty v polovině 16. století, in: Unitas Fratrum 1457–2007. Jednota bratrská jako kulturní a duchovní fenomén, ed. Martin Wernisch, Jihlava [2010] (= Studie a texty Evangelické teologické fakulty 15, 2009/2), s. 122–171 (spolu s Otou Halamou).

  • Středověké latinské rukopisy z kláštera františkánů v Chebu, Studie o rukopisech 42, 2012, s. 63–144.

  • Josef Truhlář a rukopisné zlomky v tehdejší c. k. Universitní knihovně v Praze, Bibliotheca Antiqua 22, 2013, s. 27–34.

  • Josef Truhlář a středověká bohemikální literatura, Studie o rukopisech 44, 2014, s. 305–318.

  • Václav Koranda ml. a mediální strategie obrany utrakvismu: autorita bible, in: Amica sponsa mater. Bible v čase reformace, ed. Ota Halama, Praha 2014, s. 143–153.

  • Využití standardu TEI pro popis literárních rukopisů a edice textů, Archivní časopis 64, 2014, s. 341–355. 

 

Přednáška (v němčině): 

List Václava Korandy ml. Hanušovi z Kolovrat do Plzně z doby

druhé husitské války

(čtvrtek 1. října 2015 od 16 hodin)

 Přednáška se bude zabývat listem, který poslal pozdější administrátor utrakvistického duchovenstva Václav Koranda ml. v době druhé husitské války katolickému pánu Hanušovi z Kolovrat. Pozornost bude věnována obsahu tohoto listu, který je reakcí na nedochované Hanušovo psaní. Koranda v něm po rétorickém úvodu hájí přijímání podobojí. Jádro listu tvoří rozsáhlá Korandova polemika s údajným obřadnictvím katolické církve, velká pozornost je věnována kropení svěcenou vodou, které Koranda velmi ostře zavrhuje. Závěr listu se zabývá pojetím církve a poslušností v církvi. Koranda nepodceňoval úřední činnost katolického šlechtice, který se čerstvě stal knězem a později se měl stát i správcem pražského arcibiskupství, byť se ji snažil ve svém listu co nejvíce zesměšnit. Z pozice utrakvistického asketismu kritizoval především okázalost šlechtické reprezentace Hanuše z Kolovrat a pompu katolických církevních obřadů.