Dr. Martin Münzel

 

Narodil se roku 1970 v německém Kasselu. Studoval historické a sociální vědy, nejprve v Kasselu, později v Bielefeldu. Roku 1998 absolvoval první státní zkoušku (Lehramt Sek. I/II) na Universität Bielefeld. Od roku 1999 se účastnil postgraduálního výzkumného programu (tzv. Graduiertenkolleg) „Sociální dějiny skupin, vrstev, tříd a elit“ na univerzitě v Bielefeldu, v roce 2003 pak získal výzkumné stipendium od Institutu pro evropské dějiny v Mohuči (Institut für Europäische Ge­schichte, Mainz). Roku 2004 promoval na doktora s prací na téma Židé jako příslušníci německé hospodářské elity v letech 1927-1955. Od roku 2005 spolupracuje s Archivem Bertelsmannovy nadace v Güterslohu (Archiv der Bertelsmann Stiftung, Gütersloh) a od roku 2008 působí jako vedoucí redakce časopisu Archiv a hospodářství (Archiv und Wirtschaft). Oblastmi jeho badatelského zájmu jsou německo-židovské dějiny, dějiny podnikání a podnikatelů a dějiny emigrace. V současnosti připravuje výzkumný projekt o emigraci německých podnikatelů do USA po roce 1933.

 

   Bibliografie:

   

      Monografie:

  • Die jüdischen Mitglieder der deutschen Wirt­schaftse­lite 1927–1955. Verdrängung – Emigra­tion – Rückkehr, Paderborn – München – Wien – Zürich 2006.

 

      Studie ve sbornících a časopisech:

  • Zerstörte Kontinuität. Die jüdischen Mitglieder der deutschen Wirtschaftselite zwi­schen Weima­rer Republik und früher Bundesrepublik, in: Die deutsche Wirtschaftselite im 20. Jahr­hundert. Konti­nuität und Mentalität, hrsg. von Volker R. Berghahn – Stefan Unger – Dieter Ziegler, Essen 2003 (= Bochumer Schriften zur Unternehmens- und Industriege­schichte 11), s. 219-240.

  • Jüdische Unternehmer in der Wirtschaftselite Südwestdeutschlands zwischen den 1920er und den 1950er Jahren, in: Jüdische Unter­nehmer und Füh­rungskräfte in Südwestdeutschland 1800–1950. Die Herausbildung einer Wirtschafts­elite und ihre Zer­störung durch die Nationalsozialis­ten (Laupheimer Gespräche 2002), hrsg. von Haus der Geschichte Baden-Württemberg, Ber­lin – Wien 2004, s. 169-191.

  • Globetrotter der deutschen Hochfinanz. Gutmann als Direktor der Dresdner Bank, in: Herbert M. Gutmann. Bankier in Berlin, Bau­herr in Potsdam, Kunstsammler, hrsg. von Vivian J. Rheinheimer, Leipzig 2007, s. 39-60 (spoluautorem Dieter Ziegler).

  • Ein unheilvoller Tag. Der 30. Juni 1934, tamtéž, s. 35-38 (spoluautorkou Vivian J. Rheinheimer).

  • Die Verdrängung jüdischer Vorstands- und Aufsichtsratsmitglieder aus Berliner Großunterneh­men im NS-Staat, in: "Arisierung" in Berlin, hrsg. von Christof Biggeleben – Beate Schreiber – Kilian J. L. Steiner, Berlin 2007, s. 95-120.

  • Die langen Schatten der "Arisierung". Die Berliner Unterneh­men Loewe und Ullstein nach 1945, tamtéž, s. 287-314 (spoluautorem Kilian J. L. Steiner).

  • "Trotz allem, was mich aus Deutschland vertrieben und mit Schrecken erfüllt hatte..." Die Rück­kehr emigrierter deutscher Unternehmer nach 1945, in: "Auch in Deutschland waren wir nicht mehr wirklich zu Hause." Jüdische Remigration nach 1945, hrsg. von Irmela von der Lühe – Axel Schildt – Stefanie Schüler-Springorum, Göttingen 2008 (= Hamburger Beiträge zur Geschichte der deut­schen Juden 34), s. 144-168.

      Redakce sborníků:

  • 'Hid­den Champi­ons' – Die verborgene Leis­tungskraft der deutschen Wirt­schaft, Bonn 2005 (spolueditory Peter Oesterdiekhoff, Hannah Schmidt a Michael Tröster).

   

    Přednáška:

Vyrovnání se s minulostí?

Dr. Oetker, Bertelsmann a postoj německých firem k jejich

 nacistické minulosti

(Bewältigung der Vergangenheit?

Oetker, Bertelsmann und der Umgang deutscher Unternehmen mit ihrer NS-Geschichte)

(středa 4. listopadu 2009 od 16 hodin; příspěvek bude přednesen  německy, pro snazší porozumění budou pro účastníky k dispozici přeložené doprovodné materiály včetně stručného obsahu celé přednášky;

 na diskusi bude k dispozici tlumočnice)

 

Již asi 15 let se problematika německého podnikání v době nacismu těší novému zájmu odborné i laické veřejnosti. Pod vlivem všeobecného rozmachu studia dějin podnikání a díky otevření východoevropských archivů se z různých historických perspektiv ptáme po zodpovědnosti a prostoru podnikatelského chování. Podnikatelské aktivity mezi lety 1933 a 1945 se staly předmětem širších politicko-společenských debat, ve kterých jsou tematizovány pojmy jako „nuceně nasazený“, „arizace“ či „restituce“.

Uvnitř mnoha podniků vedlo kritičtější veřejné mínění ke změně postojů k vlastním dějinám. Zatímco až do devadesátých let 20. století dominovaly „hagiografické“ jubilejní oslavné sborníky, bazírují nyní mnohá zpracování stále více na názorech nezávislých vědců. Poté, co v roce 1995 vydala největší německá banka Deutsche Bank kritickou studii o svých dějinách v letech 1870-1995, začalo – částečně z vlastního popudu, částečně pod tlakem veřejnosti – volat mnoho dalších podniků po opravdu nezávislém a kritickém výzkumu své vlastní historie v době diktatury (mj. Flick, MAN, Dresdner Bank, Degussa, BASF, Krupp, Allianz-Versicherung, Volkswagen).

V přednášce budou představeny na různých příkladech jednotlivé aspekty vědeckého výzkumu této problematiky, ale i reakcí veřejnosti a chování těchto velkých podniků. Zvláštní pozornost bude věnována dvěma blízkým rodinným firmám celosvětového významu – na jedné straně potravinářskému a rejdařskému koncernu Dr. Oetker v Bielefeldu, na straně druhé mediálnímu podniku Bertelsmann v Güterslohu. Srovnáním jejich postojů a činů lze získat velmi poučný pohled na využité či naopak promarněné šance ohledně vyrovnání se podnikatelů se svojí minulostí.