Doc. Mgr. Karel Nováček, Ph. D.

 Narodil se roku 1968 v Ústí nad Labem. Zabývá se archeologií středověku ve střední Evropě a na Blízkém východě. Od roku 2015 vyučuje na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (sekce archeologie), před tím působil na katedře archeologie FF ZČU v Plzni. Uskutečnil řadu výzkumů středověkých měst, klášterů, zemědělského osídlení a výrobních areálů ve středních a západních Čechách (Plzeň, Starý Plzenec, Tachov, Kladruby, Klášter Teplá aj.). Od roku 2006 se věnuje výzkumům v iráckém Kurdistánu, nyní je ředitelem České archeologické mise v severním Iráku a členem několika dalších zahraničních misí působících v této oblasti. V poslední době vedl nebo vede tyto výzkumné projekty: "Vita activa" benediktinského kláštera ve 12. až 14. století (Rozbor sociálních interakcí na příkladu konventu benediktinů v Kladrubech; GAČR), Arbíl – archeologie městského centra v severní Mezopotámii (GAČR); Středověká městská krajina v severovýchodní Mezopotámii (GAČR); Ohrožená architektura města Mosulu / Monuments of Mosul in Danger (Strategie AV21).

Výběrová bibliografie:

Monografie a podíl na nich

·         Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty, Praha – Brno – Plzeň 2004 (= Mediaevalia archaeologica 6; editor a autor).

·         Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty, Praha 2010 (vedoucí autorského kolektivu).  

·         Marie Malivánková Wasková – Jaroslav Douša a kol., Dějiny města Plzně 1. Do roku 1788, Plzeň 2014 (člen autorského kolektivu).

       Studie (výběr od roku 2011)

·         Zangi-Period Architecture in Iraqi Kurdistan. Medrese Qubahan at Amêdi (´Amadíya), Zeitschrift für Orient-Archäologie 4, 2011, s. 176–210 (s přispěním Zdeňky Sůvové).

·         Říp a jeho kostel. K vývoji a kontextu rotundy sv. Jiří, in: Martin Gojda – Martin Trefný a kol., Archeologie krajiny pod Řípem, Plzeň 2011 (= Opomíjená archeologie 2), s. 127–142.

·         První etapa výzkumu v areálu premonstrátské kanonie v Teplé, Památky západních Čech 1, 2011, s. 37–47 (spolu s Radkem Širokým).

·         East Islamic Pottery in Czech Lands, Archeologické rozhledy 63, 2011, č. 4, s. 608–620.

·         K počátkům minoritského konventu v Plzni, Forum urbes Medii Aevi VII/1, 2013, s. 64–75 (spolu s Petrem Kočárem).

·         A medieval city within the Assyrian wall: the continuity of the town of Arbil in northern Mesopotamia, Iraq 75, 2013, s. 1–42 (spolu s Narmin Ali Muhammad Aminovou a Miroslavem Melčákem).

·         Pokračování výzkumu v areálu premonstrátské kanonie v Teplé, Památky západních Čech 4, 2014, s. 7–19 (spolu s Radkem Širokým a Lenkou Starkovou).

Přednáška : 

Počátky západočeských klášterů

(středa 20. dubna 2016 od 16 hodin)

 Koncentraci velkých klášterních institucí můžeme označit za jeden z nejvýraznějších specifických znaků středověkého vývoje západních Čech. „Dlouhé“ 12. století, kdy proces klášterních fundací započal, je rámováno dvěma důležitými daty: rokem 1115, kdy kníže Vladislav I. založil vůbec první západočeský konvent v Kladrubech, a rokem 1193, po němž byla v jiné periferní části západočeského pohraničí založena premonstrátská kanonie v Teplé. Okolnosti a průběh založení obou klášterů můžeme nahlížet šťastnou kombinací písemných zpráv a výsledků nových archeologických výzkumů. Co bylo společné a co rozdílné oběma fundacím? Jaký kus cesty urazila transformující se středověká společnost za toto období? A nakolik se odrazil se tento posun v řeholní praxi a ve vztazích mezi fundátorem a konventem?