PhDr. Martin Omelka

 

 Narodil se 26. srpna 1965. Na FF UK v Praze studoval v letech 1986–2003 historii (Mgr. 1992, PhDr. 2003). Zabývá se především metodikou ochrany archeologických terénů, archeologií městských jader, využitím digitální techniky v archeologii, numismatikou a v posledních letech se navíc zaobírá propojením archeologie městských jader a hmotné a písemné kultury měšťanského prostředí doby baroka. Od roku 1994 do roku 2008 pracoval jako archeolog v Národním památkovém ústavu (územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze), kde vedl řadu archeologických výzkumů v historických částech Prahy. V letech 1996–2001 byl též řešitelem souboru grantových úkolů „Mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci“, které připravily digitální podklady k dlouhodobému plánování strategie archeologické ochrany centra Prahy. Ve výše uvedených aktivitách pokračuje též na současném působišti v Archivu hlavního města Prahy (od roku 2009).

 

    Výběrová bibliografie:

    Sborníkové a časopisecké studie (za poslední čtyři roky):

  • Sv. Jan v Oboře, in: Pražská pohřebiště a hřbitovy. (Publikace vydaná ke stejnojmenné výstavě, která se uskutečnila v Sále architektů na Staroměstské radnici v Praze od 30. listopadu 2005 do 26. března 2006), ed. Eva Skalická, Praha 2006, s. 90–94.

  • K otázkám archeologické památkové péče v Praze, Zprávy památkové péče 66, 2006, s. 117–122 (spolu se Z. Dragounem, J. Havrdou, Z. Lochmannem a M. Trymlem).

  • Nález neobvykle členěného medailonu s vyobrazením kříže svatého Benedikta a Zachariášova požehnání ze Šporkovy ulice čp. 332/III v Praze, Archaeologica Pragensia 18, 2006, s. 143–151.

  • Soubor prstenů ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana), Archeologie ve středních Čechách, 2007, s. 671–709 (spolu s V. Šlancarovou).

  • Soubor korálků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana), Archeologie ve středních Čechách, 2008, s. 605–679 (spolu s O. Řebounovou).

  • Svědectví mincí – největší soubor ztracených platidel, in: Náměstí Republiky – Výzkum století, ed. Petr Juřina, Praha 2009, s. 170–176 (spolu s J. Militkým).

  • Zahrada posledního odpočinku, in: tamtéž, s. 107–111 (spolu s F. Flekem a J. Podliskou).

  • Excavation of the Early Modern period cemetery on the grounds of the former Capuchin monastery at St.Joseph´s in Prague´s Neew Town Praha, Studies in Post-Medieval Archeology 3, 2009, p. 407–453 (spolu s F. Flekem, P. Kubálkem a J. Podliskou).

  • Pohřební výbava a její symbolický význam pro obyvatele barokních Čech a Moravy, Archeologica historica 33, 2009, v tisku (spolu s O. Řebounovou a V. Šlancarovou).

  • Hřbitov u kostela sv. Jana v Oboře ve Šporkově ulici čp. 322/III na Malé Straně v Praze, Staletá Praha XXV, 2009, s. 93–101.

  • Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana). I. Obecné formy kříže, Archeologie ve středních Čechách 13/2, 2009, s. 1001–1083 (spolu s O. Řebounovou a V. Šlancarovou).

  • Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana). II. Speciální kříže, Archeologie ve středních Čechách 14/1, 2010, s. 467–520 (spolu s O. Řebounovou a V. Šlancarovou).

 

 

Mgr. Otakara Řebounová

 

 Narodila se roku 1981 v Rokycanech. Vystudovala obor historie – klasická archeologie na FF Masarykovy univerzity v Brně (Mgr. 2006) a poté v letech 2007–2008 spolupracovala s archeologickým oddělením Národního památkového ústavu v Praze. Od roku 2009 pracuje v Archivu hlavního města Prahy jako archivářka-specialistka. V rámci historického bádání se zabývá církevními dějinami a problematikou barokního měšťanstva, zejména jeho zbožností a pohřebním ritem. Při práci vychází jak z písemných, tak hmotných pramenů.

 

    Výběrová bibliografie:

    Sborníkové a časopisecké studie:

·         Soubor korálků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana), Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 605–679 (spolu s M. Omelkou).

·         Gemy ze sbírky Moravské galerie v Brně, Brno v minulosti a dnes 21, 2008, s. 89–114 (spolu s V. Šlancarovou).

·         Bronzový prsten se skleněnou vložkou z doby římské z Prosiměřic, okr. Znojmo, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, M 12−13, 2009, s. 107−114 (spolu s J. Jílkem).

·         Gemy z archeologických výzkumů doby římské ze sbírek institucí a soukromých sběratelů jižní Moravy, tamtéž, s. 89−106 (spolu s V. Šlancarovou).

·         Pohřební výbava a její symbolický význam pro obyvatele barokních Čech a Moravy, Archaelogia Historica 34, 2009, s. 591−602 (spolu s M. Omelkou a V. Šlancarovou).

·         Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana). I. Obecné formy kříže, Archeologie ve středních Čechách 13/2, 2009, s. 1001−1083 (spolu s M. Omelkou a V. Šlancarovou).

·         Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana). II. Speciální kříže, Archeologie ve středních Čechách 14/1, 2010, s. 467−520 (spolu s M. Omelkou a V. Šlancarovou).

 

Přednáška: 

Křížek typu Caravaca – příklad zpracování archeologického

nálezu s využitím archivních a etnografických pramenů

(středa 1. prosince 2010 od 16 hodin)

 Výzkumy barokních hřbitovů patří v české archeologii stále ještě spíše do kategorie výjimek. Jednu z nich představuje záchranný archeologický výzkum zaniklého hřbitova ve Šporkově ulici v Praze na Malé Straně, který v letech 2002–2004 proběhl pod vedením Národního památkového ústavu v Praze.

Záchranná akce byla mimořádná nejen povahou lokality (městský „zakonzervovaný“ hřbitovní areál převážně novověkého stáří), ale především množstvím zachycených pohřbů (906) a nálezů. Již dnes lze proto konstatovat, že výzkum znamenal velký přínos pro poznání jak pohřební výbavy, tak pohřebních zvyklostí městské společnosti barokního období obecně.

Cílem příspěvku je posluchače seznámit nejen se zaběhlým funerálním ritem, ale zejména se způsoby vyhodnocení archeologického nálezu za pomoci využití dobových písemných a ikonografických pramenů. Hlavní náplň semináře představuje rozbor jednoho typu nálezů, novověkého závěsku (křížek typu Caravaca), pocházejícího z rozsáhlého souboru devocionálií, které se v rámci výzkumu podařilo v ploše hřbitova zachytit.