Mag. Niklas Perzi, MAS

 

 Narodil se roku 1970 v rakouském městečku Waidhofen an der Thaya. Studoval dějiny východní Evropy a politické vědy na Vídeňské univerzitě (Universität Wien), delší studijní a výzkumný pobyt absolvoval na Karlově univerzitě v Praze. Nyní dokončuje svou disertaci o problematice českého bezpečnostního aparátu v Protektorátu Čechy a Morava. Těžištěm jeho badatelského zájmu jsou dějiny českých zemí ve 20. století a jejich vzájemné souvislosti s Rakouskem.

Pracuje na Waldviertel Akedemie ve Waidhofenu a zároveň jako historik a publicista na volné noze. Organizoval řadu konferencí (např. „Die Husák und Kreisky-Jahre“ v roce 2010), výstav (byl např. spolukurátorem dolnorakouské zemské výstavy „Österreich – Tschechien. Geteilt – Getrennt – Vereint“), vydává sborníky a podílí se na dalších aktivitách zejm. v oblasti regionální historie a přeshraničních vztahů (např. realizoval naučnou stezku z Nové Bystřice do Reingers). Je členem Rakousko-české komise historiků.

 

    Výběrová bibliografie:

    Monografie:

·         Verschwundene Lebenswelt – Vergessener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region, Waidhofen a. d. Thaya 2001 (spoluautoři Peter Mähner, Franz Pötscher a Michal Stehlík).

·         Die Beneš-Dekrete. Eine europäische Tragödie, Wien-St. Pölten 2003.

  • Kautzen 1938. Verfolgung – Beraubung – Vertreibung. Im Gedenken an die Opfer des NS-Regimes, Kautzen 2010.

 

Redakce a spoluredakce sborníků

(od roku 2007)

 

  • Die Samtene Revolution. Vorgeschichte – Verlauf – Akteure, Frankfurt am Main –Wien  2009 (spolueditoři Beata Blehova a Peter Bachmaier).

  • Österreich-Tschechien. Unser 20. Jahrhundert. Begleitband zum wissenschaftlichen Rahmenprogramm der Niederösterreichischen Landesausstellung 2009, Wien 2009 (spolueditoři Armin Laussegger a Reinhard Linke).

 

Sborníkové a časopisecké studie

(od roku 2007)

 

  • Protektorátní policie a četnictvo. Stav zkoumání, ožehavé a otevřené otázky, hranice bádání, in: Kolaborace? Kolaborace!, ed. Jiří Petráš, České Budějovice 2007, s. 16-26.

  • Auf den Wegen des 20. Jahrhunderts, Das Waldviertel. Zeitschrift für Heimat- und Regionalkunde des Waldviertels und der Wachau 58, 2009, Nr. 4, s. 352-355.

  • „Wir haben uns ja vertragen müssen....“. Unterradischen/Dolní Radíkov: Deutsche und Tschechen im Dorf, in: Politik vor Ort. Sinngebung in ländlichen und kleinstädtischen Lebenswelten, hrsg. von Hanns Haas – Ewald Hiebl, Innsbruck – Wien 2007 (= Jahrbuch für die Geschichte des ländlichen Raumes 4), s. 54-67.

  • Das Ende der tschechoslowakischen Republik 1938/39: Externe und/oder interne Faktoren, slowakische und (sudeten-)deutsche Frage, in: The Disintegration of Czechoslovakia in the End of the 1930s. Policy in the Central Europe, hrsg. von Emil Voráček, Prague 2009, s. 59-75.

  • Ganz normale “Normalisierung”? Die 1970er Jahre in der Tschechoslowakei, in: Österreich. Tschechien. Geteilt – getrennt - vereint, hrsg. von Stefan Karner – Michal Stehlík, Schallaburg 2009, s. 132-135.

  • Seismographische Schwingungen, in: Das Waldviertel. Auf festem Grund, hrsg. von Mella Waldstein, Weitra – Wien 2009, s. 110-119.

  • Einleitung: Themen, Forschungsstand und Forschungsfragen, in: Die Samtene Revolution. Vorgeschichte – Verlauf – Akteure, hrsg. von Niklas Perzi – Beata Blehova – Peter Bachmaier, Frankfurt am Main – Wien  2009, s. 17-56.

  • Österreicher und Tschechen im 20. Jahrhundert. Geschichte, Geschichtsbilder und die Gegenwart, in: Historie prožité minulosti. K šedesátinám Oldřicha Tůmy, edd. Jiří Kocian –Milan Otáhal – Miroslav Vaněk, Praha 2010.

 

Přednáška: 

Zwei Wege in die Moderne. Ausgewählte südböhmische und

Waldviertler Dörfer 1945-1989

(Dvě cesty k moderně. Vybrané vesnice jižních Čech a Waldviertelu v letech 1945-1989)

(středa 2. března 2011 od 16 hodin; v němčině)

 Projekt „Stories“ (Příběhy), který je financován programem Evropské teritoriální spolupráce, srovnává vybrané obce v jižních Čechách a v rakouské oblasti Waldviertel v období od roku 1945 do roku 1989. Tento projekt si klade za cíl prozkoumat obě cesty vývoje k moderně – na české straně hranice socialistický model, na rakouské systém sociálního tržního hospodářství doplněný silnými státními a kooperativními prvky a podporovaný jednou ze dvou silných demokratických stran. Od místních srovnávacích studií očekáváme potření rozštěpenosti politických, hospodářských, společenských, kulturních a mentálních dějin, která se zdá být z hlediska makrohistorie téměř neodvratná. Proto bádáme v obcích, méně již však o obcích. Výzkumnou metodou jsou vedle studia písemných či fotografických pramenů také životopisné rozhovory s pamětníky, u kterých není cílem pouze zjištění fakt, ale především sledování interpretací a souvislostí, které lidé přiřazovali ke svým životům a jejich okolí. Co očekávali lidé od svých životů? Byla tato očekávání naplněna? Jak dalece působil vliv politiky? Do jaké míry rozdílně tedy probíhaly obě „cesty do moderny“? Během přednášky budou prezentovány průběžné výsledky výzkumu a následně diskutovány metodologické otázky, týkající se např. omezení takto pojatého výzkumu.