Doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc.

 Absolvovala gymnázium v Milevsku a poté vystudovala v letech 1980–1985 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studia byla zaměstnána v Archivu Akademie věd, od roku 1996 pak v Historickém ústavu AV ČR. Od roku 2002/2003 působí také v Ústavu českých dějin FF UK v Praze.

Ve své odborné práci se zabývá zejména problematikou postavení spisovatele v české společnosti a dějinami a vývojem vědeckých institucí v 19. a 20. století. Spolupracovala při přípravě edice Korespondence Boženy Němcové, která vyšla v letech 2003–2007 v Nakladatelství Lidových novin. V souvislosti s touto prací napsala životopis manžela Boženy Němcové, Josefa Němce. V poslední době se v návaznosti na výše zmíněné projekty zabývá výzkumem období 50. let 19. století, označovaných jako Bachův absolutismus.

    Výběrová bibliografie:

    Monografie:

·         Milován a sledován. Český spisovatel Prokop Chocholoušek 1819–1864, Praha 2001.

·         Josef Němec. Neobyčejný muž neobyčejné ženy, Praha 2009.

    Edice:

·         Božena Němcová. Korespondence I–IV, 1844–1862, Praha 2003–2007 (edd. spolu s Robertem Adamem, Jaroslavou Janáčkovou, Lucií Saicovou-Římalovou a Stanislavem Wimmerem).

·         „Spoléhámť se docela na zkušené přátelství Vaše…“ Vzájemná korespondence Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka z let 1858–1862, Praha 2008 (edd. spolu s Kateřinou Koudelkovou, Marií Malou, Hedvikou Honzátkovou a Jarmilou Hurtovou).

      Sborníkové a časopisecké studie (za poslední tři roky):

• Komise pro ocenění a vydání díla Bolzanova při Královské české společnosti nauk, in: Nacionalismus, společnost a kultura ve střední Evropě v 19. a 20. století (Nationalismus, Gesellschaft und Kultur in Mitteleuropa im 19. und 20. Jahrhundert), edd. Jiří Pokorný – Luboš Velek – Alice Velková, Praha 2007, s. 405–418.

• (Sebe)reflexe Boženy Němcové na základě její korespondence, in: Reflexe a sebereflexe ženy v české národní elitě 2. poloviny 19. století. Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 23. – 24. listopadu 2006 Národním archivem ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy, ed. Milan Vojáček, Praha 2007, s. 189–203.

• Publikační možnosti i limity v 50. letech 19. století. Svět Boženy Němcové, in: Božena Němcová – jazyková a literární komunikace ve středoevropském kontextu. Sborník z mezinárodního kolokvia, ed. Robert Adam, Praha 2007, s. 7–18.

• Kodymovy Hospodářské noviny. Publikační možnosti a limity v polovině 19. století, in: Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století. Výběr z příspěvků ze stejnojmenné konference, která proběhla ve dnech 25. – 27. října 2006, edd. Jan Randák – Petr Koura, Praha 2008, s. 44–74.

·        Manželství z 19. století: ideál-realita-rozvrat (na příkladu manželů Boženy a Josefa Němcových), in: Devatenácté století v nás. Mýty, symboly, instituce, vzory chování a myšlení, které nás přežily, ed. Milan Řepa, Praha 2008, s. 491–503.

·         „Starý náš táta Purkyně…“ Purkyňova dvaasedmdesátka (1859) rozzářila Prahu, in: Vetché stáří nebo zralý věk moudrosti? Sborník příspěvků z 28. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 28. února – 1. března 2008, edd. Zdeněk Hojda – Marta Ottlová – Roman Prahl, Praha 2009, s. 233–239.

Přednáška: 

Korespondence – možnosti a meze využití tohoto pramene

v historickém výzkumu

(středa 3. listopadu 2010 od 16 hodin)

 Dopis má své kouzlo, to vědí a umějí využít umělci, básníci či lidé excentričtí. Ale že dopis je i na výsost praktický prostředek, to zase věděli i takoví skvělí rétoři a politici, jakými byli např. mladočeši Grégrové. A tak Eduard bratru Juliovi 4. října 1877 napsal: „Milý bratře, pozoruju, že je to mnohem prospěšnější cesta, když spolu vyjednáváme písemně než ústně. Člověk se při tom tak nerozčiluje, může vše chladněji uvážit a zodpovídat.“

Korespondence jako písemné svědectví zůstává často – byť v různé míře uchování – k dispozici dalším generacím jako cenný historický pramen subjektivního charakteru. V současné filologii, literární vědě i teorii komunikace je studován a analyzován z různých úhlů pohledu, různými přístupy a metodami. V přednášce budou připomenuty možnosti i limity práce s korespondencí v historickém výzkumu, v němž je korespondence tradičně využívána, a budou dokumentovány na konkrétních příkladech z té korespondence, kterou autorka spoluvydávala.

.