PhDr. Karel Řeháček

Narodil se roku 1972 v Domažlicích a po absolvování tamního gymnázia studoval v letech 1990–1995 český jazyk a historii na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni. V letech 1995–1996 prošel civilní službou ve Státním oblastním archivu v Plzni a od roku 1997 působil jako pedagog na několika plzeňských školách (mj. na Masarykově gymnáziu v Plzni) a rovněž externě spolupracoval s katedrou historie PeF ZČU. V roce 2004 nastoupil jako odborný archivář do Státního oblastního archivu v Plzni, kde působí dodnes. V roce 2001 složil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci státní rigorózní zkoušku v oboru české dějiny.

Jeho odborný zájem se vztahuje především k dějinám české menšiny v národnostně smíšených oblastech českého západu, k dějinám Plzně a okolí v letech 1914–1918, k vývoji v říšské župě Sudety v letech 1938–1945 a k poválečným osudům obyvatelstva německé národnosti na západě Čech.

V letech 1997–1999 a 2001–2003 se podílel na řešení grantového projektu GA ČR Historie okupovaného pohraničí a byl členem autorského kolektivu, který zpracovával datovou příručku pro dějiny Plzně. V současné době působí jako člen řešitelského týmu grantového projektu GA ČR Personální obsazení státní a politické správy v říšské župě Sudety v letech 1938–1945.

   Výběrová bibliografie:

   Monografie:

• Češi a Němci na jihozápadě Čech (1880–1938), Plzeň 2002.

   Spoluautorství monografií:

• „Sudety“ pod hákovým křížem, Ústí nad Labem 2002 (společně v kolektivu pod vedením Václava Kurala a Zdeňka Radvanovského, K. Řeháček autorem kapitoly Školství v říšské župě Sudety).

• Dějiny Plzně v datech, Praha 2004 (společně v kolektivu pod vedením Ivana Martinovského, K. Řeháček autorem kapitoly Éra komunismu [1948–1969]).

   Sborníkové studie:

• Věznice Krajského soudu v Klatovech (1928–1949), Západočeský historický sborník 3, 1997, s. 247–262.

• Školství v okrese Žlutice (1939–1945), Historie okupovaného pohraničí 2, 1998, s. 127–150.

• Osidlovací úřad a Fond národní obnovy (1945–1952), Západočeský historický sborník 5, 1999, s. 309–319.

• Národnostní složení obyvatelstva v říšské župě Sudety v roce 1939, Historie okupovaného pohraničí 4, 1999, s. 97–118.

• Národní jednota pošumavská v Plzni, in: Dějepis XVIII. Sborník katedry historie PeF ZČU, ed. Jan Kumpera, Plzeň 2000, s. 73–83.

• Plzeňské kino Elektra (1912–1949), Západočeský historický sborník 6, 2000, s. 191–210.

• Dr. František Lukavský a Plzeňsko, Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností 38 (108), 2000, č. 4, s. 213–221.

• České menšinové školství na Stříbrsku v letech 1938–1939, Historie okupovaného pohraničí 6, 2000, s. 25–40.  

• Zásobovací poměry v Plzni na přelomu let 1918/1919, Západočeský historický sborník 7, 2001, s. 297–329.

• Případ Pavlíny Kalserové a protiněmecké nepokoje v Plzni (17. – 19. 5. 1919), Minulostí západočeského kraje 37, 2002, s. 197–208.

• Proněmecká propaganda v protektorátních školách přeštického okresu v roce 1942, in: Dějepis XIX. Sborník katedry historie PeF ZČU, edd. Jan Kumpera – Alfred Hyna, Plzeň 2003, s. 109–129.

• Národní jednota pošumavská (1884–1951), in: České národní aktivity v pohraničních oblastech první Československé republiky, ed. Olga Šrajerová, Šenov u Ostravy 2003, s. 221–244.

• NSDAP v Karlových Varech, její struktura a někteří její představitelé v letech 1938–1945, Historie okupovaného pohraničí 7, 2003, s. 173–198.

• Česko-německé soužití na jihozápadě Čech v letech 1880–1938, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Historica 31, 2003, s. 217–242.

• Plzeňské události let 1900–1939 v pamětech JUDr. Františka Kříže, Minulostí západočeského kraje 39, 2004, s. 261–292.

• Hladové a protidrahotní bouře na Plzeňsku během války a po vzniku Československé republiky (1917–1919), Minulostí západočeského kraje 40, 2005, s. 181–248.

• JUDr. František Kříž a město Plzeň, Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností 43 (113), 2005, č. 4, s. 212–220.

• Sociální (socialistický) a národní radikalismus v poválečné Plzni (říjen – prosinec 1918), in: Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu IV, edd. Zdeněk Kárník – Michal Kopeček, Praha 2005, s. 11–33.

• Písemnosti Státního zastupitelství v Klatovech, jejich charakteristika a možné badatelské využití, Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni 2005, 2006, s. 134–142.

• Sociální důsledky války a jejich projevy v Plzni v letech 1914–1919, Minulostí západočeského kraje 41, 2006, s. 199–294.

• Aktivity Alfréda Baumanna ve věci dodatečného záboru části Chodska, Historie okupovaného pohraničí 11, 2006, s. 193–220.

• Mecenášky a mecenáši českého menšinového školství na západě Čech, in: Dějepis XXII. Sborník katedry historie PeF ZČU, edd. Miroslav Breitfelder – Milada Krausová, Plzeň 2006, s. 255–264.

• Senátor Eduard Šimek – plzeňský spisovatel, učitel a menšinový politik, Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností 44 (114), 2006, č. 1–2, s. 32–42.

• Internace představitelů protektorátního režimu v mužské trestnici na Borech po roce 1945, in: Mezi Hradcem Králové a Plzní. Východočech na českých univerzitách. Sborník in memoriam prof. PhDr. Zdeňku Mackovi, CSc., ed. Ondřej Felcman, Ústí nad Orlicí 2006, s. 154–162.

• Likvidační inspektorát v Plzni a likvidace živnostenských a průmyslových podniků, konfiskovaných v Českobudějovickém kraji na základě dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb, Jihočeský sborník historický 75, 2006, s. 224–266.

• Bachtrogové z Dolního Žandova a jejich osudy během války a po jejím skončení, Sborník Krajského muzea Karlovarského kraje 2006, 2007, s. 309–313. 

• Stavební družstvo pro Plzeňsko a Stříbrsko a jeho aktivity v národnostně smíšených oblastech jihozápadu Čech, in: Nardi aristae. Sborník k sedmdesátým narozeninám Ivana Martinovského, ed. Kristina Kaiserová, Ústí nad Labem 2007, s. 219–244.

Přednáška:

„Nepřátelský majetek“ a jeho osudy po roce 1945 s přihlédnutím k situaci v Plzeňském kraji

(čtvrtek 6. prosince 2007 od 16 hodin)

Majetkoprávní změny po skončení druhé světové války, zejména problematika konfiskace tzv. nepřátelského majetku a jeho další osudy, nepatří mezi badatelsky příliš frekventovaná témata. V posledních letech se sice především díky výzkumu brněnských historiků situace trochu mění (viz František ČAPKA – Lubomír SLEZÁK – Jaroslav VACULÍK, Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005), ovšem problematika zavádění národních správ, konfiskace a dalších osudů nepřátelského majetku zůstává i nadále spíše na okraji odborného zájmu.

Západočeská regionální historiografie zůstává tomuto tématu rovněž mnoho dlužná. Zájem badatelů se v minulosti orientoval především na problematiku osidlování pohraničních oblastí, témata vysidlování německého obyvatelstva a osudů jejich majetku zůstala téměř nepovšimnutá. Anotovaná přednáška přináší úvod do problematiky majetkoprávních změn po roce 1945 v bývalém Plzeňském kraji. Popisuje proces zavádění národních správ, konfiskace nepřátelského majetku a mapuje jeho další osudy (přidělování, začleňování do tzv. vyšších hospodářských forem, likvidaci). Všímá si specifických majetkových kategorií, např. mobilií, zemědělského majetku, rodinných domků a živnostenských či průmyslových podniků.

Vzhledem ke stavu archivního a historického zpracování se jedná o úvodní sondu do dané problematiky, která přináší základní orientaci v tématu, vymezuje legislativní základy poválečných majetkoprávních změn, charakterizuje klíčové instituce podílející se na tomto procesu a popisuje průběh jedné z největších majetkoprávních změn v dějinách Československa.