PhDr. Jaroslava Škudrnová

 Narodila v roce 1986 v Sušici, ale dětství prožila v Horažďovicích. V roce 2006 odmaturovala na sušickém gymnáziu a o tři roky později nastoupila na Fakultu pedagogickou Západočeské univerzity v Plzni, kde v roce 2009 úspěšně dokončila studium oboru Historie se zaměřením na vzdělávání. Navazující magisterské studium českých dějin absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jejím hlavním badatelským zájmem je molinologie, především ekonomické, technologické a sociální aspekty mlynářství v raném novověku, částečně se zabývá též regionální historií, zvláště pak dějinami Horažďovic. Od roku 2013 působí na částečný úvazek jako výzkumný pracovník na katedře německého jazyka Fakulty pedagogické ZČU v Plzni. Zároveň je interní doktorandkou Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK v Praze.

Výběrová bibliografie:

·         Počátky mlynářské tradice v Horažďovicích, in: Historie 2011. Sborník prací ze XVII. celostátní studentské vědecké konference konané 29. a 30. března 2012 v Opavě, Opava 2012, s. 243–270.

·         Die Rosenberger Wassermühlen an der Schwelle der Neuzeit, in: Wassermühlen und Wassernutzung im mittelalterlichen Ostmitteleuropa, hrsg. von Martina Maříková – Christian Zschieschang, Stuttgart 2015 ( = Forschungen zur Geschichte und Kultur des östlichen Mitteleuropa 50), s. 131–162.

·         Městská správa v Horažďovicích za třicetileté války v pramenech městské provenience, Minulostí západočeského kraje 49, 2014, s. 25–53.

·         K problematice lokalizace mlýnů a proměně jejich názvů na příkladu mlýnů města Horažďovice, Acta onomastica 56, 2015 (v tisku).

Přednáška : 

„U mlynáře počet, míra, musí být truc inženýra“

(čtvrtek 7. dubna 2016 od 16 hodin)

 Mlýn, nedílná součást naší krajiny od středověku až do současnosti, vždy lákal pozornost všech společenských vrstev, ať už kvůli své nepostradatelnosti pro zajištění obživy, nebo proto, že byl zhmotněním technického pokroku a velmi výnosným podnikem. Ačkoli se mlýnům v posledních letech věnuje stále více badatelů, osobnost jeho pána, mlynáře, jejich pozornosti často uniká. Cílem této přednášky je alespoň částečně poodhalit fungování raně novověkého mlýna a postavení mlynářů jako specifické společenské vrstvy. Zvláštní pozornost bude věnována dvěma převažujícím stereotypům v naší historiografické a literární produkci, které prezentují mlynáře buď jako raně novověké bezectné kacíře, či jako moderní národní hrdiny.