Mgr. Daniel Soukup, Ph.D.

 

 Narodil se v Plzni roku 1981. V letech 2001–2007 studoval obor historie a česká filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Své doktorské studium ukončil na podzim roku 2013 prací na téma Zraněná těla: protižidovské násilí v profanačních legendách českého středověku. Od roku 2008 vyučuje v Centru judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP v Olomouci. Na začátku roku 2011 se stal členem Oddělení pro výzkum starší literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., kde od roku 2013 působí jako vedoucí oddělení. Je externím spolupracovníkem Centra pro studium holokaustu a židovské literatury FF UK v Praze. Věnuje se staršímu českému písemnictví, zvláště české středověké a raně novověké literatuře o Židech. Zajímá jej obraz Židů a židovství v literatuře obecně a problematika násilí na Židech v literatuře a v dějinách.

 

Výběrová bibliografie:

       Edice pramenů

  • Židé ve starší české literatuře. Výbor beletrizovaných pramenů, Olomouc 2013.

 

        Články a studie

  • Hebrejské písemnictví a jeho místo v dějinách starší české literatury, Bohemica Olomucensia 2 – Symposiana, 2009, s. 21–30.

  • Šimon Abeles – zrození barokní legendy, Česká literatura – časopis pro literární vědu 57, 2009, č. 3, s. 346–371.

  • Legenda o zpívajícím chlapci. Obraz Židů v Olomouckých povídkách, Vlastivědný věstník moravský 62, 2010, č. 1, s. 29–46.

  • Obraz Židů v Olomouckých povídkách. Dvě středověká protižidovská exempla, in: Židé a Morava, ed. Petr Pálka, Kroměříž 2010, s. 7–20.

  • Mýtus židovského konvertity – Šimon Abeles v literatuře 19. a 20. století, Bohemica Olomucensia 3, 2011, č. 1, s. 39–48.

  • Kterak Židé mučili Boží tělo. Edice a komentář, Česká literatura – časopis pro literární vědu 59, 2011, č. 5, s. 697–712.

  • Ikonografie uzavřené společnosti. Obrazový cyklus znesvěcení hostií Židy z Hostouně, Minulostí západočeského kraje 46, 2011, s. 108–131.

  • Latinské a české verše o pražském pogromu roku 1389. Ke dvěma pozapomenutým žákovským skladbám, Česká literatura – časopis pro literární vědu 60, 2012, č. 5, s. 711–726.

  • Literární postava Žida Jony – Errata, Česká literatura – časopis pro literární vědu 60, 2012, č. 6, s. 969–971.

  • „Co medle jiného od chudého františkána k očekávání?“ Postila Trojí chléb nebeský františkána Damascena Marka, in: Petr Hlaváček a kol., Františkánský kontext teologického a filosofického myšlení, Praha 2012 (= Europeana Pragensia 4;  Historia Franciscana 4), s. 146–178.

  • The Alleged Conversion of the Olomouc Rabbi Moses in 1425. Contribution to the Host Desecration Legends in Mediaeval Literature, Judaica Bohemiae 48, 2013, č. 1, s. 5–38.

  • Forgotten old Czech Source for the Events in Pulkau in 1338, Judaica Olomucensia 1, 2013, č. 1, s. 142–154.

 

Přednáška: 

Vizualizace protižidovského násilí – profanační legenda z Hostouně

(čtvrtek 24. dubna 2014 od 16 hodin)

 Tzv. profanační legendy, ve kterých měla židovská komunita trýznit eucharistii a být za to následně potrestána, tvořily významnou složku středověké imaginace a staly se součástí i raně novověké kultury. Texty, které údajné kauzy popisovaly, formovaly soudobé myšlení o Židech a měly výraznou legitimizační funkci pro protižidovské výtržnosti. Památku na zázračné hostie stejně jako na protižidovské násilí konstruovala nejen literatura, ale také vizuální umění: přes oltáře, iluminace a rytiny (grafické letáky) až po kaple a kostely obvykle mariánského či božítělového patrocinia. V rámci diskuzní přednášky se zaměříme jednak na raně novověké profanační legendy, jednak na jejich vztah k výtvarnému umění na příkladu pláten zobrazujících znesvěcení hostií Židy v západočeské Hostouni roku 1427. Byli to právě členové Tovaryšstva Ježíšova v jihozápadních Čechách, kteří se zasloužili o uvedení hostouňské kauzy do obecného povědomí.